V rezervě má Česko jen miliardu, Stanjura nevylučuje vyšší schodek rozpočtu

Pokud by se vláda rozhodla rozpočtový schodek navýšit, musela by s tím předstoupit před poslance.

„Logicky nemůžeme mít v této chvíli vyčíslené veškeré škody na státním, krajském a obecním majetku. Ty škody budou obrovské, to je evidentní,“ prohlásil Stanjura po pondělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem.

„Žádný státní rozpočet nemá dopředu alokované peníze v tak obrovském rozsahu,“ dodal. Nyní schválený státní rozpočet počítá se schodkem 252 miliard, v rezervě je ale podle Stanjury nyní jen kolem jedné miliardy korun.

Podle rozpočtových pravidel má vládní rezerva odpovídat nejméně 0,3 procenta výdajů státního rozpočtu na příslušný rok. Na letošek byla stanovena ve výši 11,84 miliardy.

Vláda ale letos peníze z rezervy podle Stanjury využila na řešení situace v huti Liberty či na kompenzace pěstitelům kvůli jarním mrazům. Dále pak i na paušální náhradu nákladů na ubytování uprchlíků, navýšení peněžních prostředků na financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních v roce 2024, na výplatu humanitární dávky nebo bezpečnostní opatření při mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě.

Ohromné škody velká voda napáchala nejen na soukromém, ale i veřejném majetku včetně infrastruktury. Vláda bude podle šéfa státní kasy usilovat i o pokrytí části škod z evropských zdrojů. Jak ale podotkl, tyto peníze budou k dispozici až v delším časovém horizontu a pomoc bude akutní nyní.

Jednat s Evropskou unií o finanční pomoci se chystá ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Jakmile voda opadne a bude zjevný rozsah škod, chce vládě předložit strategii obnovy zasažených území. „Připravené peníze určitě stačit nebudou, proto hledám cesty, jak zajistit další financování. Jednal jsem o tom s ministrem financí nebo šéfem Národní rozvojové banky a budeme usilovat o peníze z Fondu solidarity a dalších evropských zdrojů,“ avizoval Bartoš.

Vycházet bude z údajů o škodách, které v příštích týdnech nahlásí jednotlivé kraje. Bartošovo ministerstvo už před časem připravilo program Živel, kde jsou na obnovu majetku samospráv stovky milionů korun, a nyní podle Bartoše usiluje o jeho podstatné navýšení. „Podporu je možné využít například na opravy poškozených cest, mostů nebo škol,“ doplnil.

Velkou část škod zaplatí pojišťovny. Vláda se může při plánování likvidace záplavových škod opřít také o to, že samosprávy v posledních letech hospodaří s rekordními přebytky.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo letos v pololetí v plusu 82,7 miliardy korun, což je vůbec nejvíc v historii. Proti stejnému období loňského roku je vyšší o 35 procent, tedy o 21,4 miliardy korun.

Peněžitou pomoc až čtvrt miliardy korun pro obce postižené povodněmi už v pondělí dopoledne schválilo zastupitelstvo Olomouckého kraje. Hejtmanství bude peníze postupně rozdělovat. Hejtman Josef Suchánek (STAN) na zasedání uvedl, že nejpostiženější oblastí kraje je Jesenicko, ale záplavy postihly i třeba Šumpersko, Litovelsko a další části kraje.

Povodně již významně zasahují třeba i do hospodaření národního železničního přepravce Českých drah. Provoz se musel zastavit na téměř 60 úsecích železnic včetně hlavního koridoru. Nejkritičtější je situace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Voda poničila i vozovky, hlavně v severovýchodní části republiky. „Tam, kde je to možné a hlavně bezpečné, začínáme dělat první odhady škod. Zdůrazňuji, že voda většinou ještě neopadla. Takže v tuto chvíli by byly odhady předčasné,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Stanjura v pondělí také prohlásil, že neočekává, že by povodně ovlivnily základní parametry, tedy příjmy, výdaje a saldo rozpočtu na příští rok. Počítá s tím, že příští týden vláda schválí rozpočet v navržené podobě, takže schodek bude navržených 230 miliard. Podle ministra se ale může měnit struktura některých rozpočtových kapitol, když peníze budou třeba víc na opravy než na nové investice.

Velké škody napáchaly nynější záplavy i zemědělcům na polích a v průmyslových areálech. Pod vodou se ocitl například závod Kofoly v Krnově. V Ostravě stojí třeba provoz chemičky BorsodChem a svou chemickou část odstavil podnik OKK Koksovny.

Ekonom Petr Bartoň z platformy Datarun upozorňuje, že odhady škod letošních povodní nelze jednoduše srovnávat se škodami ve výši 63 miliard, respektive 73 miliard korun, které způsobily povodně v letech 1997, respektive 2002.

„Relevantní srovnání tehdejších škod v dnešních korunách je 146 miliard a 144 miliard korun podle inflace a 225 miliard, respektive 252 miliard podle nemovitostních cen,“ sdělil Novinkám.

„Budou-li letošní odhady nižší než tato čísla, budou letošní škody reálně nižší než tehdy,“ dodal.