V Řecku krachuje šedesát firem denně, stát nemá na placení faktur

Když se loni obnovily práce na stavbě čtyř zpoplatněných dálnic v Řecku za 6,5 miliardy eur (177,3 miliardy korun), řečtí i zahraniční podnikatelé se radovali. Stavba dálnic, z velké části financovaná Evropskou unií, se zastavila v roce 2010. Loni však byly práce obnoveny poté, co řecká vláda zaplatila část pokuty dodavatelům za čtyřleté zpoždění.

Nyní se však práce znovu zpožďují. Protože vyplacení zbývajících peněz ze záchranného programu bylo zmraženo, vláda použila svoji poslední hotovost na vyplacení mezd ve veřejném sektoru, penzí a na obsluhu dluhu a nemá 230 milionů eur, kterými má přispět k financování projektu, píše agentura Reuters.

Celý projekt je tak znovu v ohrožení. A to je jen jedna z mnoha podnikatelských aktivit, která má problémy kvůli nejistotě, jak dopadnou jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o uvolnění zbývajících peněz ze záchranného programu.

"Jako země se musíme pohybovat tak rychle, jak to je možné, abychom nalezli dohodu, která vyřeší problémy, jímž čelí velké a malé (infrastrukturní) projekty," uvedl šéf svazu velkých řeckých stavebních firem Jorgos Sirianos.

Pavlos Arnautis, jehož firma dodává řeckým nemocnicím zdravotnický materiál z dovozu, čekal čtyři měsíce na vyplacení dlužných 1,3 miliónu eur od státu, což je téměř tolik, kolik činily tržby jeho firmy za celý loňský rok. Až do loňského roku mu čínští dodavatelé poskytovaly úvěr na 30 až 60 dní. Nyní požadují platbu v hotovosti předem, protože považují obchodování s Řeckem za rizikové.

Obává se nejhoršího scénáře, podle kterého vláda opustí eurozónu a bude platit své účty dlužními úpisy, které zahraniční dodavatelé nebudou přijímat. "Pokud nebude dohoda a vláda se rozhodne pro odchod Řecka z eurozóny, všechny řecké dovozce to zničí," uvádí.

Řecký premiér Alexis Tsipras se ujal funkce na počátku letošního roku a slíbil podpořit ekonomiku tím, že zvrátí roky trvající snižování mezd a nákladů, které přispělo k jedné z nejhorších ekonomických krizí v moderní době. Premiér stále doufá, že se mu podaří do konce měsíce dojednat dohodu, která zajistí zemi uvolnění peněz a odvrátí hrozbu bankrotu.

Ale i když se dohodu podaří zajistit a Řecko zůstane členem eurozóny, mnoho firem je tak zničených kvůli rušení smluv, zpoždění v platbách státu a stabilnímu odlivu vkladů z bank, že budou mít problémy s tím, aby vyrovnaly dosavadní ztráty.

Podle řeckého svazu maloobchodníků každý den skončí v zemi 59 podniků a zanikne 613 pracovních míst. Uvádí také, že zhruba 95 procent žádostí podniků o půjčky komerční banky odmítnou. Mnoho malých a středních firem dokonce přestalo banky žádat o úvěry.

Loni, kdy se začal blížit konec záchranného programu v celkové výši 240 miliard eur, se Řecku podařilo stabilizovat své finance a ekonomika se vymanila z šest let trvající recese. Mnoho firem zažilo poprvé po dlouhé době stabilizaci tržeb za pomoci oživení domácí poptávky.

Od roku 2008 řecká ekonomika klesla o zhruba čtvrtinu. Loni však hrubý domácí produkt stoupl o 0,7 procenta. Oživení se ale koncem loňského roku začalo vytrácet poté, co tehdejší premiér Antonis Samaras nedokázal získat podporu pro vládního kandidáta na prezidenta, což nakonec vedlo k předčasným volbám a přivedlo k moci levicovou vládu v čele s Tsiprasem.

Nejistá budoucnost zrychlila odliv vkladů z řeckých bank, které tak nemají prostředky na poskytování úvěrů. Kvůli nedostatku hotovosti pak začal stát odkládat platby dodavatelům, což dále zhoršilo finanční situaci.

Společnost Gaia Wines, která ročně vyprodukuje 350 tisíc lahví vína a vyváží 65 procent své produkce do USA, Británie a dalších 22 zemí, chtěla v dubnu začít prodávat na Novém Zélandě. První klient však svoji objednávku za 4 000 eur zrušil. "Naše vína jsou kvalitní. Ale lidé dostali strach kvůli krizi. To je pochopitelné," uvádí spolumajitel firmy Leon Karatsalos. Firma také čeká téměř rok na reakci vlády na žádost o přístup ke 150 tisíc eur z evropských fondů na obnovu zařízení jednoho ze svých závodů. Odpověď měla přijít do ledna, ale nikdy nedorazila, říká Karatsalos.

Podle ekonomů a podnikatelů by největším příspěvkem k oživení ekonomické aktivity bylo, kdyby se podařilo získat podporu pro infrastrukturní projekty a rozjet je. Řecku však hrozí, že přijde o peníze z EU na spolufinancování menších infrastrukturních projektů z minulého programu EU, pokud do konce tohoto roku nenajde finance na svůj příspěvek k těmto projektům, dodává šéf řeckého svazu stavařů Sirianos.