Článek
„Jiné oficiální zdroje českých granátů neexistují,“ potvrdil koordinátor těžby Jiří Boudný.
Slušný výnos nového ložiska sliboval už úterní nástřel. Pyropů se nahromadilo na sítech bubnové pračky nevídané množství. „Nikoliv všechny jsou vhodné pro šperkařství,“ krotil vášně ředitel Družstva umělecké výroby Granát Turnov Pavel Tvrzník.
Minerály z předprvohorního období, staré možná čtvrt miliardy let, doposud v Dolní Olešnici rýžovali amatérští prospektoři v nivě Kalenského potoka.
„Odkud se vzaly, je záhadou,“ podotkl geolog Jiří Morysek. Drahokamů barvy holubičí krve v průměru od 2,5 do čtyř milimetrů plánují těžaři ze zhruba dvouhektarového ložiska získat z maximálně čtyřmetrové hloubky odhadem šest set kilogramů.
„Pyropů se tady nachází odhadem 23 tun. Většinou tam, kde nelze těžit. Vytěžitelná jsou v Dolní Olešnici tři ložiska, z nichž jsme v pondělí otevřeli první,“ popsal Boudný. „Šperky z českého granátu jsou ve světě žádané. Můžeme si proto dovolit nákladnou těžbu v tuzemsku. Budeme rádi, když produkce pokryje náklady,“ doplnil Boudný.
Pyropů nejvyšší kvality velikosti od šesti milimetrů ceněných na 350 tisíc korun za kilogram očekávají těžaři v Podkrkonoší pomálu, pokud vůbec. „Těch jsme v loni z Podsedic získali z celkové 360kilogramové roční těžby pouhých 120 gramů,“ přiblížil.
Dolní Olešnice na rozdíl od sousední Horní, kde otvírku povrchového dolu skrečovalo Občanské sdružení Pod Rovněmi, s těžbou souhlasila. Těžaře zastavila i nedaleká Dolní Kalná.
Hluk a prach
Těžba pyropů v Podkrkonoší skončila před jedenácti lety v ložisku Vestřev v Nových Zámcích, odkud originální šperkařská surovina proudila patnáct let do turnovského Granátu. Těžaři za sebou nechali ukázkově zrekultivovanou krajinu. Nové Zámky místo hrbolaté plochy o velikosti dvou fotbalových hřišť získaly zplanýrovaný pozemek.
Rekultivace dvouhektarového ložiska završí i těžbu v Dolní Olešnici. „Zkušenost ze sousedních Nových Zámků byla jedním z důvodů, proč místní obyvatelé s těžbou souhlasili, přestože probíhá v těsném sousedství obytné zástavby,“ přiblížila dolnoolešnická starostka Radoslava Cermanová (nezávislá).
Lidi z nejbližšího okolí povrchového dolu čeká po čtyři roky zvýšený hluk a občasný prach. „Hluk je nižší než z okolí silnice,“ tvrdí těžaři připravení v případě nutnosti postavit protihlukové stěny.
Pyropy z Podkrkonoší nepatří k ideálním. Šperkařům se lépe pracuje s drahokamy ze severočeských Podsedic „Podkrkonošské jsou tvarem plošší a vykazují známky povrchové koroze zaviněné zvětráváním, čímž vzniká větší odpad při broušení. Pyropy z Českého středohoří jsou většinou hladké a čiré,“ popsal Boudný.