Článek
Pokud vezmeme za srovnávací základ průměrnou mzdu právě v Rakousku pohybující se okolo 2 500 eur a mzdy v přistupujících zemích, jsou rozdíly propastné, upozorňuje ekonomka Růžena Vintrová ve studii ke strategii EU z hlediska nových členských zemí. Poukazuje přitom na mzdy 299 eur v Lotyšsku, 311 v Litvě, 346 eur na Slovensku, ale i 544 v Maďarsku či 532 eur v Česku.
Vymyká se Slovinsko, ale i tamních 1 085 eur netvoří ani polovinu průměrné rakouské mzdy. Propast z pohledu kupní síly a reálné mzdy zatím vyrovnávají nižší ceny, kdy poměr reálné mzdy v Česku a Rakousku je na úrovni 43 procent.
Rychlejší růst
Nové členské země však chudí příbuzní přesto rozhodně nejsou. Prakticky u všech nových zemí zaznamenáváme podstatně rychlejší hospodářský růst než v tradičních unijních zemích (3-5procentní proti 1-2procentnímu ve starých členských zemích), a to přesto, že se pohybují ve stejném ekonomickém prostoru jako původní evropská "patnáctka".
Navíc tyto země zahájily svoji transformaci hospodářství nikoli na zelené louce, ale někde technologicky "uprostřed" mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi a třetím světem. Země mají velký růstový potenciál, možnosti rozvíjet dopravu, budovat průmyslové zóny, což "zastavěná" západní Evropa bez velkých nevyužitých prostor prostě již nemá.
Mzdy, produktivita práce a cenová hladina ve vybraných EU | |||
země | mzda (v eurech) | produktivita práce (v%) | relativní cenová hladina (v%) |
Rakousko | 2496 | 100 | 101 |
Maďarsko | 544 | 52 | 65 |
Česko | 532 | 51 | 64 |
Polsko | 499 | 52 | 51 |
Slovensko | 346 | 42 | 56 |
pozn: 1. průměrná hrubá měsíční mzda v eurech, 2. produktivita práce (Rakousko=100), 3. relativní cenová hladina (EU15=100, rok 2002) |
Největší výhoda - lidi
Nové členské země na rozdíl od staré západní Evropy mají jednu podstatnou výhodu. Je jí lidský kapitál, tvrdí Vintrová.
V nových členských zemích reálně existuje na evropské poměry levná a přitom kvalifikovaná a přizpůsobivá pracovní síla, schopná improvizace, technicky zdatná, píše ve studii. Její silný tlak na celoevropském pracovním trhu by mohl výrazně snížit vysoké pracovní náklady a motivovat poněkud zhýčkané obyvatele západních zemí, zvyklé na vysokou míru ochrany pracovních míst a vysoké sociální dávky, jež nejsou udržitelné, k vyššímu výkonu, píše Vintrová.
Celkové náklady práce v nově přistupujících zemích jsou výrazně nižší než ve vyspělých zemích EU. I proto se tradiční země Evropské unie brání omezením volného pohybu pracovních sil.
Západoevropské odborové centrály proto dávno před připojením nových zemí prosazovaly zákaz či omezení pohybu pracovních sil a dokázaly v tomto směru vyvinout na vlády svých zemí obdivuhodný tlak, shodují se ekonomičtí experti.