Hlavní obsah

V platech jsme proti Západu chudí příbuzní

Právo, Jiří Vavroň
PRAHA

Na nové členské státy Evropské unie se zatím pohlíží jako na chudé příbuzné, kteří spíše brzdí ekonomický rozvoj Evropy. Někdy tomuto pohledu nahrávají i průměrné mzdy. Ty jsou v nových členských zemích například ve srovnání s Rakouskem až osmkrát nižší. Zaostává i ekonomická výkonnost.

Foto: Magistrát města Plzně

Město Plzeň vystaví ve svém Muzeu generála Pattona autentickou americkou vlajku.

Článek

Pokud vezmeme za srovnávací základ průměrnou mzdu právě v Rakousku pohybující se okolo 2 500 eur a mzdy v přistupujících zemích, jsou rozdíly propastné, upozorňuje ekonomka Růžena Vintrová ve studii ke strategii EU z hlediska nových členských zemí. Poukazuje přitom na mzdy 299 eur v Lotyšsku, 311 v Litvě, 346 eur na Slovensku, ale i 544 v Maďarsku či 532 eur v Česku.

Vymyká se Slovinsko, ale i tamních 1 085 eur netvoří ani polovinu průměrné rakouské mzdy. Propast z pohledu kupní síly a reálné mzdy zatím vyrovnávají nižší ceny, kdy poměr reálné mzdy v Česku a Rakousku je na úrovni 43 procent.

Rychlejší růst

Nové členské země však chudí příbuzní přesto rozhodně nejsou. Prakticky u všech nových zemí zaznamenáváme podstatně rychlejší hospodářský růst než v tradičních unijních zemích (3-5procentní proti 1-2procentnímu ve starých členských zemích), a to přesto, že se pohybují ve stejném ekonomickém prostoru jako původní evropská "patnáctka". 

Navíc tyto země zahájily svoji transformaci hospodářství nikoli na zelené louce, ale někde technologicky "uprostřed" mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi a třetím světem. Země mají velký růstový potenciál, možnosti rozvíjet dopravu, budovat průmyslové zóny, což "zastavěná" západní Evropa bez velkých nevyužitých prostor prostě již nemá.

Mzdy, produktivita práce a cenová hladina ve vybraných EU
zeměmzda (v eurech)produktivita práce (v%)relativní cenová hladina (v%)
Rakousko2496100101
Maďarsko5445265
Česko5325164
Polsko4995251
Slovensko3464256
pozn: 1. průměrná hrubá měsíční mzda v eurech, 2. produktivita práce (Rakousko=100), 3. relativní cenová hladina (EU15=100, rok 2002)

Největší výhoda - lidi

Nové členské země na rozdíl od staré západní Evropy mají jednu podstatnou výhodu. Je jí lidský kapitál, tvrdí Vintrová. 

V nových členských zemích reálně existuje na evropské poměry levná a přitom kvalifikovaná a přizpůsobivá pracovní síla, schopná improvizace, technicky zdatná, píše ve studii. Její silný tlak na celoevropském pracovním trhu by mohl výrazně snížit vysoké pracovní náklady a motivovat poněkud zhýčkané obyvatele západních zemí, zvyklé na vysokou míru ochrany pracovních míst a vysoké sociální dávky, jež nejsou udržitelné, k vyššímu výkonu, píše Vintrová.

Celkové náklady práce v nově přistupujících zemích jsou výrazně nižší než ve vyspělých zemích EU. I proto se tradiční země Evropské unie brání omezením volného pohybu pracovních sil.

Západoevropské odborové centrály proto dávno před připojením nových zemí prosazovaly zákaz či omezení pohybu pracovních sil a dokázaly v tomto směru vyvinout na vlády svých zemí obdivuhodný tlak, shodují se ekonomičtí experti.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám