Hlavní obsah

V penzijních fondech je přes 600 miliard, lidé ukládají vyšší částky

Na penzijním spoření měli lidé ke konci září uloženo 604 miliard korun, z toho 390 miliard ve starých a 214 miliard v nových fondech. Průměrné zhodnocení dynamických fondů přitom letos dosahuje v průměru 11,6 procenta, vyvážených 7,4 a konzervativních 3,8 procenta.

Foto: Profimedia.cz

Letos došlo ke změnám ve výši státních příspěvků u penzijního spoření. U nižších úložek tak už vůbec není.

Článek

Na konferenci Třicet let penzijního spoření to uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. Počet lidí, kteří si ve fondech spoří na stáří, podle něj přesahuje čtyři miliony. Zvyšuje se přitom průměrná částka, kterou si lidé měsíčně odkládají. Od počátku roku stoupla ze zhruba 900 na 950 korun. „Za tuto dobu si úložku zvýšilo přes 600 tisíc lidí,“ řekl Poklop.

Důvodem jsou změny, ke kterým došlo na počátku července. Do té doby stát přispíval 90 až 110 korunami i lidem, kteří si spořili mezi 300 a 500 korunami. Od poloviny roku ale podporuje jen ty, kteří si spoří od pětistovky výše, přičemž u těch nižších částek klesla výše státního příspěvku. U těch, kteří si spoří dvanáct set a více se naopak navýšila. A to až na 340 korun měsíčně.

U nové superdávky bude majetkový test. Chceme vědět, kam jdou peníze, hájí to Jurečka

Ekonomika

Letošní rok je přitom podle Poklopa vzhledem ke zhodnocení výrazně dobrý. Například u dynamických, tedy sice nejrizikovějších, ale i nejvýnosnějších fondů, zatím atakuje téměř dvanáctiprocentní hranici.

Za posledních pět let bylo zhodnocení u těchto fondů v průměru 9,9 a za posledních deset let 6,3 procenta.

U dynamických fondů, které investují méně rizikově, letos zhodnocení přesáhlo výrazně sedm procent, za posledních pět let šest procent a v desetiletém horizontu činilo 3,8 procenta.

U konzervativních, v podstatě nerizikových fondů, které se doporučují hlavně lidem několik let před penzí, se tento rok zhodnocení blíží čtyřprocentní hranici. Za pět let činilo 2,2, za deset let 1,2 procenta.

Podle Poklopa má na výši úspor vliv několik faktorů. Tím jedním je výše měsíční úložky, druhým zhodnocení a třetím dlouhodobost. Ta je důležitá i z toho hlediska, že se každý rok zhodnocují nejen vložené prostředky, ale i úroky připsané v předchozích letech.

Člověk, který si tak bude spořit třicet let v konzervativním fondu 1700 korun měsíčně, by si tak mohl uspořit milion korun. Výše měsíční renty by tak u něj po dvacet let činila 4150 Kč.

Pokud by si stejnou sumu spořil v dynamickém fondu, naspořil by si dva miliony a renta by u něj dosahovala 8300 korun měsíčně.

Je ale nutné podotknout, že dynamické fondy investují výrazně více do akcií, takže u nich může docházet v souvislosti s vývojem na trzích k propadům. Proto se doporučuje, aby člověk nějaký čas před penzí přešel do méně rizikových produktů. O tom, zda je vhodná doba pro přestup a zda není momentálně vývoj špatný, by se měl dohodnout s poradcem fondu.

Podle viceprezidenta Asociace Radka Moce se přitom v současnosti diskutuje s ministerstvy o tom, že by bylo možné investovat peníze ve fondech do infrastrukturních projektů státu.

Anketa

Kolik si měsíčně odkládáte do penzijních fondů na stáří?
Nespořím si
28,3 %
Do 300 korun
2,2 %
301 až 500 korun
5 %
501 až 1000 korun
10,2 %
1001 až 2000 korun
22,5 %
Více než 2000 korun
31,8 %
Celkem hlasovalo 1041 čtenářů.

Kvůli Trumpovi může euro oslabit až o 10 procent, varuje Goldman Sachs. Spadla by i koruna

Ekonomika
Související témata:
Asociace penzijních společností ČR (APS ČR)

Výběr článků

Načítám