V obchodě může zlevnit mléko nebo drůbeží maso, řekl šéf svazu

Ceny na pultech určují obchody, nicméně zemědělské ceny jsou určitým indikátorem. V srpnu ceny výrobců meziročně klesly o 16,4 procenta, u jednotlivých komodit se ovšem vyvíjely různě. U kterých potravin vidíte šanci, že pro zákazníky zlevní?

U zemědělských komodit pokračuje pokles, což samozřejmě nám jako zemědělcům radost nedělá. Největší pokles je u olejnin a obilovin, zhruba o třetinu, pokles je i u mléka, kde jsme se dostali pod 10 korun za litr, což je pod výrobními náklady. Ale klesly i ceny drůbežího a hovězího masa. Takže to se dříve či později může promítnout i do cen v obchodech. O několik procent už snížili ceny i potravináři.

Může zlevnit například i pečivo?

U pečiva je to trochu složité, protože cena obilí, potažmo mouky, tvoří u pečiva podle druhu výrobku pět, deset, maximálně dvacet procent. Větší podíl tvoří další náklady jako mzdy, energie, pohonné hmoty. Takže pokles cen obilí může třeba negovat zdražení pohonných hmot.

Některé potraviny už zlevňují teď, třeba máslo a mléčné výrobky, protože cena mléka nám klesá už několik měsíců. Ukazuje se důležitá věc, a sice, že tam, kde máme dostatečnou českou produkci, ceny klesají významněji nebo nerostou tak, jako tam, kde jsme závislí na dovozu. To je příklad vepřového masa nebo zeleniny, kde ceny v zahraničí rostou a logicky rostou i u nás.

Když jste zmínil vepřové maso, čekáte ještě další zdražování? Tady je problém se slabší produkcí v Evropě…

To je důsledek situace před několika lety, kdy kvůli problémům na trhu i africkému moru prasat hodně zlevnilo vepřové a omezily se chovy. Teď se to naopak otočilo a poptávka je větší než nabídka. Než se to vyrovná, nějakou dobu to potrvá. Myslím, že cena vepřového bude už spíše stagnovat, ale je vyšší než v minulých letech. U hovězího a drůbežího masa je situace vyrovnaná, je tam pokles cen o pár procent, ale na druhou stranu jsou vyšší náklady, takže se to vyrovná.

U brambor byl dokonce meziroční nárůst o 82,5 procenta. Proč takový obrovský skok? S příchodem podzimu se to asi změní, ale prý ani sklizeň nepřinese takové zlevnění, jak jsme kdysi byli zvyklí.

Za tím skokem byly výkyvy počasí, hlavně sucho i pozdější nástup jara, takže byly nižší výnosy. Navíc v Česku trochu klesly osázené plochy. Podzimní sklizeň to bude mírně korigovat, ale určitě to nebude tak, jak jsme byli zvyklí v minulosti. Roli hrála i další věc. Po covidu byla velká poptávka po bramborových hranolkách, takže na to se někteří pěstitelé zaměřili a nabídka klasických konzumních brambor je menší.

Zdá se, že v Česku je stále populárnější samosběr. Je to tak?

Je pravda, že s tím, jak klesly reálné mzdy, tak stoupl zájem lidí o samosběr, případně nákup přímo od zemědělců. Máme web najdizemedelce.cz, kde je třeba mapa aktuálního samosběru u brambor. Nyní je i sezona podzimního ovoce, třeba jablek.

Řadě velkých zemědělských podniků loni rostly zisky, podobně ale i potravinářům či řetězcům. Nebyly tehdejší nářky kolem cen energií přehnané?

Určitě nebyly. Zisk jako účetní kategorie rostl všem zemědělcům, nejen velkým. To bylo dáno dvěma věcmi. Jednak tím, že kvůli panice po začátku války na Ukrajině na evropských a světových trzích vzrostly ceny základních komodit jako obilniny nebo mléko. Současně s tím rostly ceny hnojiv a energií a my jsme volali po zastropování, aby zemědělci vůbec tušili, s čím mohou počítat. Vláda k tomu zastropování přistoupila až tehdy, když se začaly ozývat i kraje. Když zemědělci vůbec nevěděli, kde se růst cen energií zastaví, museli pragmaticky prodávat za nejvyšší ceny, které mohli na trhu dostat. Proto se všichni snažili jít na doraz, a to byl ten druhý faktor růstu cen.