Německo vykupuje PET lahve přes 15 let, argumentují příznivci i odpůrci zálohování

Výše zálohy se v Německu liší podle druhu obalu. Na plastové lahve, které se vracejí do oběhu (Mehrwegflaschen), činí záloha 15 centů (3,80 Kč).

Tyto lahve mohou být podle řetězce Netto opakovaně použity až 25krát. Pro srovnání: skleněné vratné lahve mohou být opakovaně naplněny až 50krát.

U lahví, které musí být po prvním použití recyklovány (Einwegflaschen), činí záloha 25 centů (6,40 Kč).

Povinnost zálohovat nápojové lahve platí v Německu od prvního ledna 2003. Až do konce dubna 2006 v Německu paralelně fungovalo hned několik zálohovacích systémů. To v praxi vedlo k tomu, že některé lahve bylo možné vrátit pouze v určitých konkrétních obchodech.

Teprve od května 2006 musejí všechny obchody s plochou od 200 metrů čtverečních, které prodávají nápoje v povinně zálohovaných lahvích, lahve i vykupovat.

Zatímco do roku 2006 se do obchodů nevrátilo až 25 procent lahví, po zjednodušení systému se toto číslo okamžitě snížilo na pět procent.

V roce 2012 se vrátilo téměř 96 procent lahví. V současnosti náš západní soused udává, že vytřídí zhruba 98 procent plastových lahví a bezmála všechny pak dokáže recyklovat.

„Když se systém v roce 2003 zaváděl, všichni si stěžovali. Kdyby se nyní rušil, lidé by křičeli,“ řekl stanici Deutsche Welle Frank Welle z Fraunhoferova institutu pro procesní inženýrství a obalovou techniku. Systém si podle něj pochvalují výrobci nápojů, supermarkety i zákazníci.

Zkušenostmi z Německa ale argumentují obě strany debaty o zálohování v Česku.

Studie Centra pro ekonomické a tržní analýzy (CETA) pro české ministerstvo životního prostředí tvrdí, že Německo po zavedení systému záloh na plastové lahve zaznamenalo propad v třídění ostatních odpadů o 11 procentních bodů.

Na možné problémy z hlediska behaviorální ekonomie poukázali britský list The Guardian. Zálohy na „petky“ totiž nepomohly tomu, aby by jich Němci kupovali méně ve prospěch znovu použitelných skleněných lahví. Bylo tomu údajně právě naopak.