Článek
První vlak by měl jižním tubusem projet 15. listopadu. Provoz všech vlaků oběma tubusy pak bude zahájen 9. prosince, tedy v období, kdy začne platit nový jízdní řád.
Stavbu si v pátek prohlédli premiér Andrej Babiš a ministr dopravy Dan Ťok (oba ANO).
„V dokončovaném tunelu bude zavedena rychlost 160 kilometrů za hodinu, která je dnes nejvyšší možná na české železnici. Směrově je tunel trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, takže v něm vlaky budou moci jezdit až 200 kilometrů za hodinu,“ sdělil Ťok.
Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody by tomu tak mohlo být už v příštím roce. „Budeme takovou rychlost zkoušet, bude to pro nás novum a test, co všechno to obnáší. Je za námi prvek, za který se nemusíme stydět nikde v rámci Evropské unie,“ sdělil Svoboda.
Časová úspora
Premiér Andrej Babiš uvedl, že budování vysokorychlostních tratí na trase Praha–Drážďany a Praha–Mnichov patří mezi priority současné vlády. Dodal, že o tomto tématu hovořil při své nedávné návštěvě Berlína s kancléřkou Angelou Merkelovou.
„Tento tunel, který zkrátí cestu mezi Prahou a Plzní o devět minut jízdy, je naší první zásadní stavbou. Je důležité, aby Česká republika dohnala zpoždění, které má v porovnání s rychlovlaky jezdícími na trase Berlín–Mnichov,“ řekl Babiš.
Ejpovický tunel je výjimečný nejen svou délkou, kdy oba tubusy měří zhruba 4 kilometry, ale i dalšími prvky. Například už nyní je v něm položena pevná jízdní dráha, kdy kolejiště není uloženo ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech. Díky tomu budou tunelem moci projet i záchranářská vozidla.
Téměř sedm miliard
Ražba jižního tubusu odstartovala v únoru 2015 a trvala 15 měsíců. Ražbu severní tunelové roury pak stavbaři zahájili v září 2016 a dokončili ji loni v říjnu.
„Reálně se na těchto tratích pracuje od roku 2014. Pevně věřím, že najdeme legislativní řešení, abychom práce ještě více urychlili,“ doplnil Ťok.
Stavba si vyžádala investici 6,783 miliardy korun, z toho 3,520 miliardy státu proplatí Evropská unie.