Článek
Vyplývá to z nejnovějšího srovnání, které provedl evropský statistický úřad Eurostat. Podle něj bylo v lednu Česko v úrovni minimální mzdy na sedmnácté příčce ze 22 zemí EU, které ji mají zavedenou. Za ním byly jen Slovensko, Rumunsko, Lotyšsko, Maďarsko a Bulharsko.
V posledně zmíněném dosahovala při přepočtu podle kurzu využitého Eurostatem 13 875 korun. Hůře na tom z měřených evropských zemí byla jen Albánie s 10 274 korunami, ale ta není členem EU.
Na Slovensku byla počátkem roku minimální mzda po přepočtu na koruny 20 549 Kč, tedy v těsném závěsu za českou.
Nejlépe na tom bylo již zmíněné Lucembursko, jež si vede lépe i v jiných parametrech. Například ve výkonu ekonomiky na obyvatele vyjádřené v paritě kupní síly. Zde je na 241 procentech evropského průměru. Sídlí tam totiž mimo jiné řada velkých bank, což žene nahoru i mzdy, ale i životní náklady. To samozřejmě zvedá i minimální příjmy.
Na druhém místě bylo Irsko, na třetím Nizozemsko a na čtvrtém Německo. Jen pro srovnání, ve Spojených státech byla v lednu minimální mzda po přepočtu 30 470 korun a zařadilo by se tak v tabulce někam mezi Slovinsko se 32 183 korunami a Polsko s 27 474 Kč hrubého měsíčně.
„Při mezinárodním srovnání samozřejmě hodně záleží na tom, jaký je momentálně kurz eura k dalším měnám včetně koruny. Mezi jednotlivými státy tak může docházet k drobným posunům,“ připomněl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Česko přestalo dělat domácí úkoly“
Ale tyto posuny by byly spíše minimální. Například v porovnání s Polskem Česku lidově řečeno ujel vlak už na přelomu let 2022 a 2023. Od té doby za ním zaostává.
„Celkově je výkon naší ekonomiky ve srovnání s Polskem tak trochu ostuda. To vždy bylo daleko za námi, ale podařilo se mu ekonomiku posunout nahoru a neskutečným způsobem, o kterém si můžeme nechat jen zdát, zlepšit infrastrukturu. Řekl bych, že jsme už docela dávno přestali plnit domácí úkoly, a nyní je to vidět,“ konstatoval Dufek.
Podle socioložky Lucie Trlifajové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není v Česku příliš vysoký podíl lidí, kteří berou minimální mzdu. Jejich počet se pohybuje okolo 120 tisíc, přičemž část z nich dostává další peníze na ruku bokem. „Ale odvíjejí se od ní mzdy dalších lidí na vyšších úrovních,“ řekla Trlifajová.
Na chudobu tak podle ní má vliv spíše celková reálná kupní síla mezd. „A ta v Česku mezi roky 2019 a 2024 klesla nejvíce v celé Evropské unii,“ konstatovala.
Struktura mezd daná zákonem přitom doznala letos změn. Jednak byly v soukromém sektoru zrušeny úrovně zaručených mezd, které stanovaly nejnižší možné výdělky v jednotlivých profesích. A také byl zaveden automat, podle nějž se má zvyšovat podíl minimální mzdy k té průměrné. A to ze současných 42,2 procenta na 47 procent v roce 2029.
