Článek
„Tento náš letoun by v budoucnu mohl sloužit především ke sledování cílových vedení, ať je to elektrická síť, plynovody, ropovody. Teď se ale otevřela otázka povodní a pozorování chování vody v řekách při zvýšené hladině,“ uvedl vedoucí Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT Antonín Píštěk s tím, že dosud se k těmto účelům využívají vrtulníky, které mají mnohem vyšší spotřebu paliva.
Spotřeba paliva u prototypu Marabu je ve srovnání s vrtulníkem desetinová. „Máme zde nádrž na sto osmdesát litrů paliva. A s touto dokážeme na jeden zátah přeletět celou Českou republiku z jednoho konce na druhý a zpět. Jde o spotřebu, která se dá srovnat se spotřebou běžného osobního automobilu,“ poznamenal Píštěk.
Letecký ústav má již téměř jasno o výrobci těchto letounů. Podle Píštěka by se jím měla stát společnost Jihlavan-Airplanes. „Nic ale ještě není jistého. Jsme stále ve fázi experimentu.“
I kdyby se Marabu začal vyrábět sériově již v nejbližších letech, bez pilota zatím nebude moci létat. „Dřív než za pět let to nebude. Musí se vyřešit legislativa a především vývoj solidních spolehlivých pozemních stanic, které by let zajišťovaly,“ odpověděl na otázku týkající se bezpilotního vedení Marabu Píštěk.
Pilot Stanislav Sklenář nalétal s VUT 001 Marabu teprve deset vzdušných kilometrů.
První hodiny letu s Marabu má za sebou pilot Stanislav Sklenář. „Letadlo se chová ve vzduchu perfektně. Nejsou zde žádné záludnosti. Zatím jsem s ním ale nalétal teprve deset hodin,“ uvedl Sklenář. „Dokážu si ale představit, že jednou v tomto letounu už skutečně nebude sedět pilot a vše bude řízené ze země. Kdy to bude, nedokážu odhadnout,“ dodal.
Projekt VUT 001 Marabu se rozběhl v roce 2006, kdy profesor Píštěk oslovil průmyslové partnery a navrhl jim nový koncept vývoje bezpilotních letounů.
Ten je založený na vytvoření experimentálního letadla a postupném přechodu z plně pilotní verze na verzi bezpilotní. Maximální rychlost VUT 001 Marabu je 260 kilometrů za hodinu, výdrž až sedm hodin, vzletová hmotnost 600 kilogramů.
Projekt je výjimečný i tím, že stroj vznikl od prvního nápadu k prototypu v univerzitním prostředí. Název Marabu získal díky výraznému tvaru přední části, jíž připomíná afrického čápa.