Článek
Kremace tvoří v posledních 30 letech asi tři čtvrtiny všech pohřbů v ČR, více ji využívají ve velkých městech. Spalování je ve světě častější jen v Japonsku a nově i v Hongkongu, řekl v pátek novinářům předseda Společnosti přátel žehu Jan Hrdlička. Novinky oboru představí firmy z pohřebnictví na sedmém ročníku veletrhu Venia, který se koná příští týden na výstavišti v Brně.
V Česku ročně zemře asi 108 000 lidí. Kremace podle Hrdličky šetří půdu, je hygieničtější a přibližně o čtvrtinu levnější oproti pohřbívání do země. Pomník je navíc na údržbu jednodušší než hrob, shrnul Hrdlička výhody kremace. Například v Praze využívá spalování až 95 procent pozůstalých. V menších městech a na venkově je to méně. Důležitý je i podíl věřících v dané lokalitě. "Například na jižní Moravě, kde je náboženská tradice velmi silná, tvoří kremace jen asi 30 procent pohřbů," podotkl Hrdlička.
Slovensko má jen tři krematoria
Také na sousedním Slovensku je znát vliv náboženství. Kremace je součástí každého druhého pohřbu. Slováci také mají jen tři krematoria, připomněl Hrdlička. V Česku je krematorií 27, tedy nejvíc na počet obyvatel na světě. První české krematorium postavili v roce 1916 v Liberci.
Ukládání popela umožňuje víc než ukládání těla. "Popel se dá uložit do urny, vysypat z balónu nebo si ho pozůstalí mohou nechat doma," řekl Hrdlička. Vědci ze Spojených států přišli nedávno s metodou, kdy z těla vytěží uhlík, ze kterého poté vykrystalizuje diamant. Ten si pozůstalý může pověsit na krk nebo vložit do prstenu. Takové uložení stojí asi 90 000 korun. Pohřeb s běžnou kremací vyjde v průměru asi na 12 000 Kč, doplnil Hrdlička.
Veletrh Venia je jediný svého druhu v Česku. Koná se každé tři roky, letos poprvé na jaře. Sedmého ročníku se zúčastní 68 firem z devíti evropských zemí. Jejich stánky obsadí od 10. do 12. května asi 840 metrů čtverečních v pavilonu D. V roce 2004 přišlo na Venii asi 1000 návštěvníků.