V Itálii smetana, v Česku odstředěné mléko. Na dvojí kvalitu je zákon krátký

To, že si Italové vychutnávají zmíněnou zmrzlinu se smetanou a kvalitním čerstvým mlékem, ale Češi se musí spokojit s obnoveným odstředěným a sušeným plnotučným mlékem, vzbudilo v minulých dnech pozornost na sociálních sítích.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se případem zabývá. Bude pravděpodobně záležet na tom, zda nakonec obaly výrobků shledá za dostatečně odlišné. V takovém případě se podle pravidel o dvojí kvalitu nejedná a takto odlišné výrobky lze nabízet. Výrobce zmrzliny, firma Unilever, se nicméně po negativní reakci na sítích sám rozhodl, že recepturu pro Česko upraví podle Italů.

To Coca-Cola na svém přístupu nezměnila nic poté, co inspekce v minulosti v podobné záležitosti rozdílného složení nápoje v západní a východní Evropě rozhodla v její prospěch.

„Coca-Cola pro východní Evropu používá místo cukru fruktózo-glukózový sirup, který obsahuje více kalorií, což je pro země jako Česko s epidemií obezity velký problém,“ řekl Novinkám prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Coca-Cola argumentuje mimo jiné tím, že se snaží použít lokálně dostupné suroviny. Zároveň v minulosti přiznala i ekonomické důvody pro užití levnějšího sirupu.

Problémový ale není jen jediný nápoj této společnosti. Zatímco v Itálii Fanta obsahuje dvanáct procent pomerančového džusu, v české půllitrové lahvi je pouze pět procent pomerančové šťávy z koncentrátu.

To zřejmě v hledáčku inspektorů není. Ti totiž od předloňského roku, kdy novela o zákazu dvojí kvality potravin nabyla plné platnosti, odhalili její porušení pouze v jednom případě.

Dvojí kvalitu potravin chtěla v roce 2019 jednoznačně zakázat bývalá europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Jenže nynější podoba směrnice Evropské unie, která přišla krátce po české novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, podle ní nabízí producentům spoustu možností, jak ji obejít.

„Lobby výrobců na poslední chvíli prosadila totálně rozmělněné znění, které de facto tuto praktiku umožnilo výrobcům při správném zdůvodnění provádět. Proto jsem pro toto finální znění směrnice nehlasovala. Považovala jsem to za podvod na lidech. Bylo mi jasné, že dozorové orgány budou při dokazování ve velmi složité situaci,“ sdělila Novinkám Sehnalová.

Podle české novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích potraviny dvojí kvality nemohou být na trh uváděny, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi.

Podobný prostor dává výrobcům i směrnice Evropské unie. Podle té dvojí kvalita potravin může na základě individuálního posouzení představovat klamavou obchodní praktiku, pokud to není odůvodněno legitimními a objektivními faktory.

Svou roli v tom podle profesora Michala Lošťáka z České zemědělské univerzity hraje i chování spotřebitele.

„Na dvojí kvalitu potravin mají vliv instituce i naše spotřebitelské chování. I výrobci často odkazují k různým chutím zákazníků. Když výrobce Coca-Coly bez problémů prodává na českém trhu tento nápoj založený na glukóze, protože mu to pravidla hry umožňují, tak nemá příliš pobídek, aby své jednání změnil,“ dodal Lošťák.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) je tato problematika v tuzemsku zanedbatelná a důvod nízkého počtu odhalených hříšníků spatřuje ve svém transparentním postupu.

„S kontrolovanými osobami inspekce téma intenzivně komunikovala a zveřejnila vodítka, podle kterých stanovovala, jaké postupy výrobců bude vyhodnocovat jako dvojí kvalitu potravin,“ sdělil mluvčí Pavel Kopřiva.

Potvrdil, že výrobci mají v zásadě dvě jednoduché možnosti. Buď mohou recepturu na různých trzích Evropské unie sjednotit, anebo jen stačí zřetelně odlišit informace na obalech výrobků tak, aby nemohlo dojít k záměně v očích spotřebitelů.

To ale v praxi znamená, že jim stačí pouze změnit písmo, barvu či obrázek na obalu – a mohou stejnou potravinu v různé kvalitě prodávat dál. Zda se to promítne také do ceny a zda je takovéto opatření skutečně účinnou pomůckou pro ochranu spotřebitele, zůstává spíše řečnickou otázkou.

„Přesto, že některé značky mediálnímu tlaku podlehly a recepturu sjednotily, zůstává dvojí kvalita potravin známých nadnárodních značek velkým problémem,“ připustil Prouza.