Článek
Plyn na Moravě chce těžit dceřiná spolčenost britské firmy Cuadrilla. Zatím připravuje měření, v jaké hloubce se nachází jaké množství plynu. V případě plynu z břidlicových vrstev se surovina nachází tisíce metrů pod zemským povrchem. Těžba nezačne dříve než v roce 2017.
Plyn se nachází i v oblasti Beskyd, tam ale firma kvůli chráněné krajinné oblasti nemůže vrty provádět.
Těžit se bude i v Polsku a Německu
Podobné zásoby v Evropě by měly činit v přepočtu přes 17 biliónů krychlových metrů plynu, což je dostatečné na to, aby byla pokryta evropská poptávka na dobu minimálně 60 let. Odhady jsou dokonce větší než ty předchozí. Začít by se mělo těžit v Polsku a Německu.
Píše o tom deník Financial Times s odkazem na studii americké US Energy Information Administration.
„Nekonvenční těžba plynu by se v období mezi lety 2015 až 2030 mohla stát velkou výzvou pro tradiční exportéry jako Rusko,“ píše se ve zprávě US Energy Information Administration.
Několik největších těžařských koncernů si již připravuje podmínky pro budoucí těžbu. Americký Chevron plánuje spustit těžbu v Polsku, kde má pronajatých přes 400 000 hektarů pobřežních vod. ExxonMobil dokončil už šestý vrt na severozápadě Německa od roku 2008.
Pozor na životní prostředí
Problém však může představovat dopad tohoto typu těžby na životní prostředí, k němuž je zapotřebí mnohem více vrtů v porovnání s klasickou těžbou zemního plynu. Podle Evropského střediska pro energetickou a surovinovou bezpečnost (EUCERS) musí být „otázky životního prostředí řešeny v první řadě“.
Jde například o dopad na podzemní vody. Stejně tak i hustota obyvatelstva v Evropě je v porovnání s USA mnohem vyšší. Podle EUCERS není stávající environmentální legislativa v Evropské unii „adekvátní“ pro zajištění šetrného průzkumu a těžby z těchto zdrojů ve vztahu k životnímu prostředí.