Článek
Meziročně přibylo 44 212 nezaměstnaných. Mezi ženami činí míra nezaměstnanosti 3,5 procenta, mezi muži 3,4 procenta.
„O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí z oblasti služeb – zejména veřejného stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravy a zprostředkování služeb,” uvedl ředitel odboru zaměstnanosti ÚP ČR Jan Karmazín.
„Řada lidí vyčkávala s evidencí na ÚP ČR do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, např. určených OSVČ,“ dodal.
Nezaměstnanost vzrostla na 3,4 procenta. Neradujte se, to nejhorší teprve přijde, čeká Maláčová
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v dubnu všech 77 okresů České republiky. Nejvíce nezaměstnanost stoupla v okrese Cheb, a sice o 53 procent. V okrese Praha-východ stoupla o 36,1 procenta, Karlovy Vary o 35,1 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost byla na konci dubna v okrese Praha-východ (1,7 procenta), Rychnov nad Kněžnou (1,8 procenta) a Mladá Boleslav (1,9 procenta).
Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných v populaci mají okresy Karviná (7,6 procenta, Znojmo 6,1 procenta, Ostrava-město, Chomutov a Bruntál (shodně 5,9 procenta).
Část nezaměstnanosti zatím není vidět
Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně současná čísla neukazují celou skutečnost. „Ve statistikách nejsou vykázáni ti, kteří si namísto nástupu na Úřad práce zvolili nástup na nemocenskou,” podotkl.
„Zatímco ještě v únoru bylo na neschopence 340 tisíc lidí, v dubnu přesáhlo číslo již 500 tisíc. To je nárůst o 47 procent. Je samozřejmě těžké určit, kolik z přidaných pracovních neschopností bylo skutečných (například kvůli nákaze) a kolik bylo nouzovým řešením, když stát zavřel obchody,” dodal.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
