V daňových rájích mizí bilióny

Zprávu před časem zveřejnila organizace Tax Justice Network (TJN) a znovu poukázala na to, jaké škody taková praxe páchá po celém světě. TJN v současnosti odhaduje roční odliv peněz na kryté účty za hranice v objemu 1 až 1,6 biliónu dolarů (až 33 biliónů korun). To je nejméně dvacetinásobek plánovaných rozpočtových výdajů české vlády pro tento rok.

Nejvíc peněz ovšem za posledních 50 let „odteklo“ z afrických zemí – přes bilión dolarů. S takovými penězi by černý kontinent mohl celkově pětkrát splatit svůj zahraniční dluh. „Afrika je tudíž pro svět velkým věřitelem, avšak její majetek třímá ve svých rukou bohatá elita chráněná offshoreovými společnostmi, zatímco dluhy nesou afričtí obyvatelé,“ poznamenala TJN.

Současně však upozornila, že postiženy jsou i bohaté státy. „Například evropské země jako Řecko, Itálie a Portugalsko dostaly částečně na kolena dekády daňových úniků a drancování státu prostřednictvím skrytých offshoreových účtů.“

Ztrátami trpí i ČR, studie odhadují, že jejich výše činí ročně nejméně 20 miliard korun. To, že v daňových rájích „parkují“ své peníze i čeští zbohatlíci, ukázaly i uniklé dokumenty Panama Papers a Paradise Papers.

Daňové ráje nastoupily ve velkém před 30 lety a v éře globálního toku kapitálu hrají ústřední roli. Vzniklo tak celé odvětví služeb s účastí největších bank na světě, právních a účetních kanceláří a dalších specialistů. Místní ekonomika je často na systému zcela závislá. Norská státní agentura pro spolupráci a rozvoj (NORAD) v roce 2009 uváděla, že na Britských Panenských ostrovech, kde tehdy žilo jen 19 000 obyvatel, je registrováno 830 000 společností. To je v průměru 43 subjektů na jednoho obyvatele.

Ráje ale nezpůsobují jen problém okolo daní. „Offshoreový svět svou neprůhledností korumpuje a pokřivuje trhy a investice tak, že jsou neefektivní. Dává tím prostor kriminalitě a četným špatnostem včetně podvodů, zpronevěry, uplácení, praní špinavých peněz. Umožňuje vytěžit bohatství na úkor společnosti,“ upozornila TJN.

Dodala, že mnoho chudých zemí, které takto přicházejí o příjem z daní a kapitálově krvácejí, upadá do závislosti na zahraniční pomoci.

V čele žebříčku zemí, které podle TJN umožňují platit co nejmenší daně a peníze dobře skrývat, stojí Švýcarsko, následované Spojenými státy. Dalšími čelnými ráji jsou britské Kaj­manské ostrovy, Hongkong, Singapur a Lucembursko. Za ním možná překvapivě figuruje Německo a z evropských území je v první desítce ještě britský ostrov Guernsey.

Česko obsadilo 70. místo za Dominikánskou republikou. Slovensko je na tom trochu lépe, od ČR ho dělí šest příček.

Evropská unie dopsala tento týden v úterý na svou černou listinu daňových rájů Bahamy, Americké Panenské ostrovy a karibský Svatý Kryštof a Nevis. Ze seznamu států, které s EU v daňové oblasti nespolupracují, byly zároveň vyškrtnuty Bahrajn, Marshallovy ostrovy a Svatá Lucie.

EU představila černou listinu daňových rájů loni v prosinci. Původně na seznam zařadila 17 zemí, již v lednu z něj ale osm států odstranila. Po nynějších změnách tak na něm kromě tří nově dopsaných států zůstává ještě Americká Samoa, Guam, Namibie, Palau, Samoa a Trinidad a Tobago. Rozhodnutí unijních institucí vytvořit černou listinu bylo reakcí právě na kauzy Panama Papers a Paradise Papers, které ukázaly na praktiky převádění peněz do daňových rájů.