Článek
Jestliže má rok zhruba 225 pracovní dnů, nevyužitý čas pak představuje 90 ztracených pracovních dní.
Chyba je hlavně ve vedení
Promarněná pracovní doba znamená čas, kdy zaměstnanec nepracuje nebo provádí zbytečné činnosti. Ne vždy je však příčinou lenost zaměstnanců, jak by se mohlo na první pohled zdát. "Zhruba 60 procent problémů je ve vedení, řízení nebo organizaci práce," říká zástupce Czipin & Proudfoot Consulting Klaus D. Harrer.
Hlavní brzdou vyšší produktivity je podle něj nedostatečné manažerské plánování a kontrola, jejímž výsledkem je 36 ztracených dnů. Neodpovídající dohled způsobuje 23denní ztrátu. Až pak následuje špatná pracovní morálka způsobující 10denní "výpadek".
Pětidenní ztrátu způsobuje nedostatečná komunikace, problémy s informačními technologiemi šestidenní ztrátu a nevhodná kvalifikace osm dní ztráty ročně na pracovníka.
Jsme na tom jako Francie či Britové
Zveřejněná čísla vypadají pro Česko děsivě, ve srovnání s dalšími státy však na tom nejsme o nic hůře. V mezinárodním měřítku (průzkum byl proveden v devíti zemích) dochází v průměru ke ztrátě 39 procent pracovní doby a promarněný čas představuje při zmíněných 225 pracovních dnech v průměru 88 dnů.
Produktivita práce je v českých firmách například vyšší než v Maďarsku a na stejné úrovni jako ve Francii, Španělsku nebo Velké Británii. "Zaostává za USA, Německem či Austrálií," podotkl Harrer.
Přestože vyšší produktivita práce je významným faktorem úspěšnosti země, pracovní místa spíše likviduje. Jak ale Harrer poznamenal, jde o dvousečný problém, neboť neproduktivní firmy stejně skončí v likvidaci.
Záleží na druhu podniku
V otázce produktivity práce panují značné rozdíly mezi jednotlivými obory. Vysoce produktivní je automobilový, strojírenský a chemický průmysl, naopak nižší produktivitu mají potravinářské a papírenské podniky. Vyšší produktivitu vykazují firmy se zahraničními majiteli, orientované na vývoz.