Článek
Loni se počet rozrostl o zhruba 28 tisíc, jak vyplývá z údajů na webu ministerstva. Cizinci tak aktuálně tvoří desetinu obyvatel Česka. Před deseti roky to bylo jen něco málo přes čtyři procenta.
„Za nárůstem stojí migrace z Ukrajiny,“ řekl Novinkám Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze. V důsledku přepadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022 přišly do Česka statisíce tamních uprchlíků. Ukrajinci sem přitom směřovali už předtím za prací.
Česká republika dál patří mezi nejméně oblíbené cíle migrantů
Uprchlíků s dočasně přidělenou ochranou tak na konci loňského roku české úřady evidovaly téměř 389 tisíc, byť ne vždy se jednalo o občany Ukrajiny. Těch bylo 388 tisíc, dalších 201 tisíc v Česku mělo přechodný nebo trvalý pobyt.
Dočasnou ochranu totiž podle dat požívali i lidé z Turecka, Ruska, Běloruska, Thajska, Vietnamu či trochu překvapivě Velké Británie nebo Spojených států. Těch posledních ministerstvo evidovalo jedenáct.
Ukrajinců je nejvíc, za druhými Slováky, jichž má v tuzemsku přechodný nebo trvalý pobyt více než 120 tisíc.
„U občanů ze zemí schengenského prostoru, kteří zde žijí, včetně Slováků, však nemusejí být počty tak přesné jako u ostatních. Na rozdíl od občanů třetích zemí se totiž nemusejí registrovat. Byť je to doporučeno a většinou těmto doporučením lidé vyhoví,“ upřesnil demograf Fiala.
Praha tradičně dominuje
Výrazný počet cizích státních příslušníků na území Česka tvoří i lidé z Vietnamu. Úřady jich evidují 69 tisíc. Rusů zaznamenaly 39 tisíc, Rumunů přes 21 tisíc a Poláků téměř 18 tisíc.
Nejvíce cizinců na konci loňského roku bylo přihlášeno v Praze, a to více než 354 tisíc. V okrese Brno–město jich bylo takřka 67 tisíc, v okrese Plzeň-město skoro 45 tisíc a v Liberci přes 20 tisíc. Mladá Boleslav jich díky továrně Škoda Auto evidovala 23 tisíc, což je přibližně stejně jako v Ostravě.
Hlavní město v počtu cizinců vede dlouhodobě, byť v roce 2014 jich v Praze oficiálně žilo jen 167 tisíc. Důvodem je jak větší množství pracovních příležitostí a širší nabídka bydlení, tak i větší možnosti stýkat se s komunitou rodáků. V neposlední době hraje roli i určitá anonymita velkoměsta, která chrání před národnostní nevraživostí.
Podle posledních dat Českého statistického úřadu se v prvních třech čtvrtletích loňska přistěhovalo ze zahraničí 98 500 lidí, meziročně o 14 200 méně. „Vystěhovalých bylo naopak evidováno 83 500,“ sdělili statistici.
Více než polovině emigrantů přitom skončila platnost pobytu v březnu, což koresponduje s termínem ukončení dočasného pobytu u osob, které si nepožádaly o jeho prodloužení. „Bylo to dáno tím, že dostali vízum strpění na rok, a ti, kdo si ho neprodloužili, byli automaticky považováni za vystěhovalé,“ vysvětlil Fiala.
Počet zemřelých v Česku rekordně překonal počet narozených
