Článek
Normu, která nastavuje pravidla pro vznik akceleračních zón, o nichž by pak rozhodovaly obce, kraj nebo stát, bude muset schválit Sněmovna. Platit by pak měla od července.
V těchto zónách budou obnovitelné zdroje energie schvalovány ve zjednodušeném režimu. Projekty například nebudou muset projít posuzováním vlivu na životní prostředí známým pod zkratkou EIA. Zrychlené řízení se má vztahovat i na infrastrukturu potřebnou k provozu dané elektrárny.
Celý povolovací proces má v těchto oblastech trvat maximálně rok, mimo ně by se vláda ráda vešla do dvou let. Například povolování větrníků nyní trvá násobně déle.
Majitelé solárních elektráren nevědí, zda přijdou o podporu
„Legislativa odpovídá tomu, jakým způsobem se Česko zavázalo urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Naším cílem je zvyšovat míru soběstačnosti, tedy zvýšit výrobu elektrické energie na našem území. Je to i bezpečnostní otázka,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Akceleračními zónami se mají stát lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí. Vznikat mají například na místě bývalých dolů nebo průmyslových zón, tedy takzvaných brownfieldech.
Naopak by tyto zóny nesměly být v území soustavy Natura 2000, v národních parcích a v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí.
Vymezování oblastí budou mít na starosti obce, kraje nebo stát. Pro každou zónu mají platit podrobné podmínky a kritéria pro výstavbu.
Po akceleračních zónách dlouhodobě volali podporovatelé obnovitelných zdrojů energie. Jsou také v souladu s vládními záměry. Podle nich by poměl podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu do roku 2030 stoupnout ze současných 19 alespoň na 30 procent.
Z vyhozeného jídla a zkažených potravin vyrobili na Karvinsku přes milion kubíků biometanu
