Článek
Stavební boom je nebývalý, ať už ve veřejných stavbách, nebo v individuální výstavbě, kdy i kolem menších městeček a vesnic vyrůstají nové ulice z rodinných domů a ty staré se komplet opravují, statisticky vzato nejvíce ve Středočeském kraji. Přibyly zde během pár let tisíce nových rodinných domů.
„Na trh se dostávají exotické materiály z Běloruska, Ruska, Ukrajiny. Lidé jsou ochotni koupit cokoliv za cokoliv. Je to problém,“ řekl východoevropský šéf společnosti Saint-Gobain Tomáš Rosák.
Konkurenti se spojili
Už to došlo tak daleko, že firmy, jež si jinak konkurují. se nyní spojily do Asociace výrobců minerální izolace a zahájily informační tažení proti zmetkům. Na Slovensku inspekce zjistila, že pětina z odebraných vzorků „neznačkové“ izolace nesplňovala uváděné parametry. V Česku kontroly právě probíhají. Očekávají se obdobné výsledky.
„Tyto nekvalitní výrobky nesplňují deklarovanou pevnost a tepelněizolační vlastnosti. Někteří prodejci využívají vysoké poptávky po minerální izolaci a prodávají výrobky, které by za jiných okolností neměly šanci uspět,“ varovala šéfka asociace Marcela Kubů.
A to je přesně ono: kdyby stavbaři tyto materiály nekupovali, obchodníci je sem nevozí. Případně by je nekupovali tolik, kdyby měli po ruce standard. Poptávka dělá nabídku.
Zvyšuje účty
Kvůli nekvalitní izolaci mají lidé také větší účty za vytápění či srážení kondenzací ve stavebních konstrukcích. Ty nezaplatí firma či například developer, ale až uživatel takového domu, tedy často lidé, kteří si byt či rodinný dům koupí na hypotéku.
Podle průzkumu pro Saint-Gobain Construction Products CZ se dva ze tří investorů aktivně zajímají o materiály použité na svých stavbách. Třetina to nechává plynout, ale to je pořád dost na to, aby se někde udaly i nekvalitní věci. Hodně záleží, zda je zadavatelem soukromník, anebo stát. „Privátní investoři jsou velmi nároční na kvalitu. Veřejný sektor je v tomto ohledu dost rigidní, často neví, co vlastně chce. Anebo mu to je jedno, což je ještě horší varianta. Úroveň zadávacích dokumentací je toho často důkazem,“ popsal praxi Aleš Kocourek, šéf stavební firmy Kasten.
Podle Rosáka na dovoz stavebních zmetků ovšem doplácejí i velcí výrobci, protože nekvalitní „značky“ ukusují z koláče trhu, na němž se pak mohou uchytit, i když kvalitativně za nic nestojí. Velcí producenti však do razantního rozšíření výrobních kapacit neinvestují, přestože zrovna poslední tři roky panuje velká poptávka. Příští rok už totiž očekávají pokles stavebních činností a co pak s drahými výrobními linkami, argumentují.
Už jednou použité, ale pozor na žrouty!
Nedostatek stavebního materiálu zvyšuje poptávku i po starých cihlách a recyklátech. Podle Ondřeje Wachala z VW Wachal je takový způsob stavění ideální pro menší stavby a rodinné domy, veřejným zakázkám a větším stavbám to většinou neumožní projekt.
Už jednou použité materiály ale nemusejí být vždy „z nouze ctnost“. Mnohdy je investor s architektem vyloženě žádají, protože mají své kouzlo, patinu. Třeba staré trámy. Jejich cena jde do tisíců, obzvlášť když pocházejí ze staletých stavení a nejsou plné červotoče a dřevomorky. A na to právě pozor, to jsou žrouti, které celé dílo za miliony mohou raz dva pohřbít.
„Když si cokoliv starého dřevěného přinesete domů, nejen trám, ale i skříňku, tak je to třeba předem důkladně ošetřit, jinak vám pak trámy na střeše klidně během pěti let sežere dřevomorka. Kvůli jedné staré komodě. Takto jsem na jednom rodinném domě doslova smetáčkem vymetl jinak tlustý nosný trám. A v dalším domku teď do trámů cpeme injektáží prostředek, ale stejně to ten brouk žere,“ zdůraznil truhlář Jindřich Kohout z Černošic.