V Česku se mají brzy začít zveřejňovat mzdy. ODS i ANO jsou proti

Od června 2026 by měli zaměstnavatelé zavést pravidla pro odměňování, ale také odůvodnit případné rozdíly ve mzdách na srovnatelných pozicích či v obdobných kategoriích. Firmy budou muset doložit, že takoví zaměstnanci mají srovnatelné mzdy, a to včetně bonusů a dalších odměn. Velké podniky budou navíc pravidelně reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů.

Unijní směrnice by neměla dát pracovníkům v Česku možnost zjistit mzdu konkrétních kolegů. „Právo na informace vznikne pouze na údaj o průměru výdělku na stejné nebo srovnatelné pozici podle pohlaví,“ upřesnil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Příslušný návrh by měl být do meziresortního připomínkového řízení předložen v průběhu letošního roku, sdělil mluvčí Novinkám.

Směrnice na rozdíl od nařízení Evropské unie dává členským zemím volnost v detailech zákona. A v tomto případě toho chce většina stran využít.

„Považuji tuto iniciativu za další, špatný, socialistický nápad, který k nám ze strany Evropské unie míří. Mzda je součástí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, je to součást pracovní smlouvy. Je a má zůstat na zaměstnanci a zaměstnavateli, na jakých podmínkách včetně výše mzdy se dohodnou, obě strany podepisují pracovní smlouvu přece dobrovolně,“ řekl Novinkám místopředseda Sněmovny a ekonomický expert vládní ODS Jan Skopeček.

To, že firmy mají mzdy zveřejňovat, podle něj jen roztočí mezi zaměstnanci spirálu závisti. „Další byrokracie s tím spojená je už jen dodatečným, nikoliv největším problémem. Nechme podnikatele podnikat, oni nesou riziko podnikání, oni riskují svůj majetek, finance. Transpozice směrnice by měla být minimalistická, cílem by mělo být podobnou regulaci na úrovni EU zrušit,“ prohlásil.

Směrnici kritizoval i místopředseda Sněmovny z opozičního ANO Karel Havlíček. „Přesně toto je důvod, proč Evropská unie ztrácí za USA a dnes i bohužel Čínou. Vše, co se hýbe, se zreguluje, výsledkem čehož je, že firmy jsou zavaleny zbytečnou administrativou, zvyšují se jim náklady, ztrácí konkurenceschopnost a odchází mimo evropsky kontinent,“ řekl.

„V důsledku to přinese nižší výběr daní pro evropské státy a nižší schopnost podporovat nové technologie, ekologizaci, armády či vědu,“ míní Havlíček. Jak by měla minimalistické převedení směrnice do českého práva vypadat, však politici neupřesnili.

„Jde o evropskou směrnici, tedy už dohodnuté nastavení pravidel na unijní úrovni. To znamená, že bychom tuto změnu přijmout měli, za nás ovšem v minimalistické podobě. Vedle potřebné snahy o narovnání pravidel na trhu práce totiž považujeme za důležité nezatěžovat podnikatele dalšími regulacemi a přehnanou byrokracií, zejména menší a střední podniky s menšími personálními zdroji,“ sdělila Novinkám poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová.

Podle Miloše Nového z TOP 09 by stát do způsobu odměňování zaměstnanců v soukromém sektoru vůbec neměl zasahovat. Naopak lidovecký poslanec Michael Kohajda považuje navrhovanou změnu za vhodnou.

„Za obdobnou práci má být obdobná odměna bez ohledu na pohlaví, rasu nebo vyznání. A tato unijní směrnice jde správným směrem. V některých případech, o kterých vím v Česku, jsou rozdíly skutečně propastné, a to se musí změnit,“ zdůraznil.

Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová souhlasí s tím, aby odměňování zaměstnanců bylo transparentní. „Aktuální data ukazují, že v České republice berou ženy o 18 procent méně než muži, zatímco Evropanky berou v průměru o 12 procent méně a třeba Polky jen o 8 procent méně než muži,“ upozornila.

V rámci státní správy je transparentnost podle ní prevence nepotismu a zneužívání veřejných zdrojů. „V soukromé sféře se sníží rozdíly v odměňování mužů a žen na evropský standard,“ dodala Richterová.

Téma řeší i neparlamentní strany. SOCDEM podle své mluvčí Adriany Hanušové navrhuje transparentní pravidla, minimální mzdovou hranici v nabídce práce i aktivní zapojení odborů. „Vědět, že nemám za stejnou práci podstatně méně než ostatní kolegové, je jednak spravedlivé a jednak to znemožní zaměstnavatelům nabízet méně, než si jeho zaměstnanci zaslouží,“ dodala.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je férové odměňování nejen legislativní povinností, ale také „klíčovým prvkem důstojných pracovních podmínek a udržitelné ekonomiky“.

„Tato směrnice je krok správným směrem – nejenže posílí důvěru zaměstnanců, ale přispěje i ke spravedlivějšímu nastavení trhu práce. Firmy, které již dnes dbají na rovné odměňování, budou mít náskok. Ty, které vyčkávají, riskují nejen reputaci, ale i právní spory,“ uvedl.

Směrnici o transparentním odměňování označil za krok správným směrem i prorektor pro vědu a výzkum Škoda Auto Vysoké školy Robin Maialeh.

„Směrnice se totiž pokouší narušit informační asymetrii ve prospěch zaměstnavatelů, kterou využívali ke zvyšování zisků prostřednictvím nižšího ohodnocení některých svých zaměstnanců. V Česku je v průměru odměna za práci pod svou rovnovážnou úrovní, tedy vítám všechny kroky, které mohou vést k narovnání,“ prohlásil expert na tuto problematiku.

Podle Comp&Ben Asociace, která se specializuje na odměňování zaměstnanců, více než 60 procent firem požadavky směrnice nesplňuje. A pokud nezačnou rychle jednat, podle jejího ředitele Tomáše Jurčíka hrozí, že termín nestihnou. V důsledku toho by pak mohly čelit žalobám ze strany zaměstnanců a povinnosti dorovnat mzdy na dané pozici, dodal.

Blanka Šefránková ze Svazu průmyslu a dopravy ujistila, že řada zaměstnavatelů již některé mechanismy pro zajištění transparentního odměňování na svých pracovištích přijala.

Hospodářská komora by ocenila, kdyby do přípravy transpozice směrnice byli zaměstnavatelé zapojeni. „Problémem opravdu může být čas. Jde o to, aby si firmy mohly včas a správně nastavit svoje systémy odměňování a připravit se na povinnosti spojené s podáváním hlášení o rozdílech v odměnách za práci,“ uvedla právní expertka komory Kateřina Kozáková.