V Česku pracuje už čtvrt miliónu cizinců

"Většinou se zatím jedná o spontánní pracovní migraci danou potřebami trhu," uvedla Milada Horáková, autorka studie Cizinci na trhu práce v ČR.

Největší zájem o legální práci v zaměstnaneckém poměru mají Slováci a Poláci, kteří také mají se zaměstnáváním nejmenší problémy. V Česku pracují lidé celkem ze 180 zemí světa.

V ČR mohou práci bez problémů získat především občané unijních zemí. Cizinci přitom práci Čechům neberou, shodují se ekonomové. Působí často v profesích, kde by tuzemci pracovat příliš nechtěli, nebo kde tuzemci odcházejí do zahraničí, či kde prostě chybí. To je příklad zdravotních sester.

Proti zaměstnávání cizinců zatím nikdo otevřeně nevystupuje, jejich práce není dávána do souvislosti s nezaměstnaností občanů ČR. Přispívá k tomu i to, že odbory usilují o to, aby zaměstnaní cizinci měli stejná práva, sociální zabezpečení, odvody i mzdy, jako mají čeští pracovníci.

Ke konci roku 2004 žilo oficiálně v ČR přes 254 tisíc cizinců. To je o 150 tisíc lidí více než v roce 1994. Cizinci tak představují 2,5 procenta obyvatel České republiky, 29 procent z nich jsou ženy. K tomu je ještě třeba připočítat nelegální pracovníky. Těch je podle polooficiálních odhadů statistiků, ekonomů a výzkumníků 18 tisíc, jiné odhady hovoří o desítkách tisíc.

Nejvíce cizinců nacházejících se na území ČR pochází z Ukrajiny (30,8 %), ze Slovenska (18,6 %), Vietnamu (13,4 %), Polska (6,4 %) a Ruska (5,8 % z celkového počtu cizinců v ČR).

Není jiné cesty než otevřít hranice pro volný pohyb pracovních sil, tvrdí ekonomové. "Čechů ubývá, již dnes počet obyvatel nad deseti milióny zachraňují migranti," upozorňuje Český statistický úřad. Navíc Česko začne v příštích desetiletích výrazně stárnout a pracovníci budou chybět.

V budoucnu budou podle odhadů expertů do naší země proudit především lidé z tzv. třetího světa. To ovšem vedle ekonomického přínosu bude představovat i řadu etnických, náboženských a sociálních problémů. Zájmem vlády je, aby se do republiky stěhovala kvalifikovaná pracovní síla.

Vzdělaní lidé, kteří by zde založili rodiny a dlouhodobě zde měli zájem pracovat. Vláda proto připravila program pro získávání kvalifikovaných pracovních sil z vybraných zemí. Loni se vybralo 241 cizinců, kteří chtějí pracovat a žít v ČR. Polovinu z nich tvořili vysokoškoláci, dalších 38 procent mělo vyšší střední vzdělání.

Jedním ze zdrojů jsou zahraniční studenti. Zatím jich na českých vysokých školách studuje 14 500. "Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi je to málo," upozorňuje rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany.

Ale kdyby se zatím i tento počet podařilo přesvědčit, že právě zde je místo, kde se vyplatí žít, byl by to příznivý signál. Jinak v ČR vystudují a pak odejdou do jiných zemí. Příliv cizinců zejména z východních zemí s sebou může přinášet řadu problémů. "Někdy mají pocit, že když se po nich chtějí běžné úkoly, jako je úklid, považují to občas za pocit vyvyšování a zneužívání. Mají automaticky nižší sebevědomí," uvedla Zdena Prokopová z Informačního a poradenského centra pro ženy ROSA.

Východiskem podle ní je nevytvářet z cizinců ucelené skupiny, které by žily ve svých problémech, a učit je česky, aby překonali jazykovou bariéru.

Nejvíce pracujících cizinců je v Praze a Středočeském kraji, z okresů pak v Mladé Boleslavi.

Před vstupem ČR do Evropské unie bylo získání pracovního povolení provázeno určitými komplikacemi. Jednou z forem, jak se na trhu práce bez problémů uchytit, bylo pro cizince získání živnostenského povolení.

Po vstupu do EU a zjednodušení předpisů přestalo živnostníků přibývat a začal se zvyšovat počet cizinců, kteří pracují jako zaměstnanci. Ze 173 tisíc evidovaných zaměstnaných cizinců je jich již 107 984 registrováno jako zaměstnanci a 65 219 cizinců v ČR pracuje na základě živnostenského oprávnění.