Článek
Majetek českých dolarových milionářů oproti loňsku vzrostl o 13 procent na 68,5 miliardy dolarů, což při současném kurzu činí 1,5 biliónu korun.
„Největší zásluhu na bohatnutí movitých investorů měl rostoucí HDP, nárůst cen nemovitostí a výkonnost lokálních investičních trhů,“ stojí v pravidelné zprávě Capgemini World Wealth Report 2018.
Capgemini definuje dolarového milionáře jako fyzickou osobu vlastnící investovatelné jmění vyšší než milión dolarů (22,3 miliónu korun). Do investovatelného jmění přitom nejsou započítány nemovitosti obývané investory, sběratelské předměty, spotřební zboží a zboží dlouhé spotřeby.
Bližší podrobnosti o tuzemských dolarových milionářích ani jejich jména celosvětová studie nepřináší. Když loni na toto téma provedla průzkum mezi svými klienty J Banka, vyšlo jí, že průměrnému českému dolarovému milionáři je něco málo přes 50 let, vystudoval vysokou školu a je majitelem firmy.
Podle žebříčku Forbes jsou vůbec nejbohatšími Čechy Petr Kellner, Andrej Babiš, Radovan Vítek a Karel Komárek, v jejich případě jde ale už o miliardy dolarů. [celá zpráva] Babiš, který má slovenský původ, figuruje v žebříčku i jako nejbohatší Slovák. [celá zpráva]
Poradcům roste konkurence
Přírůstek majetku tuzemských dolarových milionářů byl podle Capgemini o něco rychlejší než celosvětový průměr 10,6 procenta. Bohatství dolarových milionářů ve světě se poprvé přehouplo přes 70 biliónů dolarů (1,6 triliónu korun). Současně se zvýšil i počet dolarových milionářů, jenž meziročně vzrostl o 1,6 miliónu na 18,1 miliónu. Světové ekonomiky a akciové trhy zažívají dobré období, což s sebou přináší i bohatnutí investorů, uvedla studie.
Více než 61 procent všech dolarových milionářů pochází z USA, Japonska, Německa nebo Číny. Období růstu již probíhá šest let a mělo by dále pokračovat. Podle odhadů by se měl v roce 2025 majetek tzv. dolarových milionářů vyšplhat na více než 100 biliónů dolarů.
Movití investoři často využívají služby investičních poradců. Těm nicméně nyní podle analýzy hrozí nebezpečí ve formě konkurence ze strany velkých technologických společností jako Amazon, Facebook, Google nebo Alibaba. Ty již vstoupily do platebního byznysu a nyní by chtěly do svého portfolia zařadit i poradenské služby.