Článek
Ministerstvo se tak nyní podle něho snaží napravit chyby v lesním hospodaření z minulosti, v jejichž důsledku byl lednový polom tak rozsáhlý. Na území parku skácel orkán Kyrill celkem více než 687 tisíc krychlových metrů dřeva.
Bursík se plně postavil za stávající postup a plány vedení parku a vyvrátil tak spekulace o možných personálních změnách. To muselo v minulých dnech čelit kritice některých zástupců šumavských obcí, že k likvidaci polomů přistupuje liknavě. "V tomto budu správě krýt záda," prohlásil ministr.
Ministerstvo navíc hodlá postupně scelit první zóny, které jsou nyní rozděleny na 135 malých ostrůvků. Při likvidaci polomů se nyní ale bude zasahovat i v některých oblastech prvních zón, kde dosud správci nechávali volnou ruku přírodě. Naproti tomu v některých druhých zónách, tedy v území, kde se smí těžit, lesníci popadané stromy ponechají. Ministerstvo zároveň vydá nařízení, jímž zruší platnost lesního zákona na území parku. Až dosud platilo, že stromy, které zničila kalamita, musely být všechny vytěženy.
"Nebýt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromů, v lednu by na Šumavě padlo daleko méně stromů. Tahle chyba se už nesmí opakovat," konstatoval Bursík.
Polomy byly hlavně u vykácených míst
K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo v lokalitách v minulosti významně ovlivněných nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvislé porostní okraje starý holin a na holinách izolované ostrůvky geneticky cenných více než 140 let starých smrků větru neodolaly.
"Přednostně budouu vytěženy polomy v nižších polohách a na okrajích parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Padlé stromy v těch nejcennějších oblastech zůstanou na místě. Necháme stát i část souší a vývratů, aby sloužily jako kůrovcové lapáky," dodal ministr.
Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Alois Pavlíčko ocenil především skutečnost, že ministerstvo dalo parku jasnou koncepci