Už před čtvrtstoletím brali karty i za polárním kruhem, říká gastronom Luboš Kastner

Jak reagujete, když vám někdo při placení v hospodě řekne, ať si jdete vybrat do bankomatu ve vedlejší ulici?

Vždy se koukám na hodnocení podniku dopředu nebo se zeptám, než si objednám. Nejsem konfliktní typ a většinou ani nic nepoznamenám. Jen se zvednu a odejdu.

Proč tedy podle vás některé hospody stále přijímají pouze hotovost?

Důvody jsou spojené s odporem vůči poplatkům, obhajobou osobní svobody, bojem proti digitálnímu světu, láskou k hotovosti nebo prostě s tím, že se to tak vždycky dělalo a není potřeba nic měnit.

Je ale nutné říct, že se to týká zejména menších měst, trhovců, sezonních projektů a spíše méně kvalitních provozů. Vznikají tragikomické situace, kdy se rodiny skládají na občerstvení podle toho, kolik každému z nich zbylo hotovosti. Přestože všichni mají mobilní telefony či několik platebních karet a jsou připraveni na vyšší útratu.

Oficiálně ale nelze komentovat vše jinak, než že jde o svobodné rozhodnutí obchodníka.

Myslíte si, že i pro menší provozy jsou platební karty správnou cestou?

V roce 2000 jsem studoval ve Švédsku a nejenže tam skoro všichni lidé uměli anglicky, ale úplně všude, i za polárním kruhem, se už tehdy dalo platit kartou. Možná právě proto na tom nejsme jako Švédové.

Jednoduchou matematikou mi vychází, že ten, kdo bere pouze hotovost, okrádá spíše sám sebe než kohokoliv jiného. Proto ano, myslím si, že každému kvalitnímu obchodníkovi se dnes vyplatí přijímat digitální platby, a to i někde v lese v horách.

Nedomníváte se, že je to v některých případech ze strany hospodských až truc, za žádnou cenu nepodlehnout?

Když vznikla auta, majitelé koní také bojovali do poslední minuty. Ten boj je často vypočítavý a obchodník tím naznačuje, že mu jde více o sebe než o hosta.

Nejčastějším argumentem hospodských jsou poplatky bankám. Jak vysoké za každou transakci jsou?

Pokud obchodník vstoupí do projektu „Česko platí kartou“, pak půl roku nic neplatí a ještě dostane veškeré vybavení zdarma i s odbornou pomocí.

Někteří provozovatelé se nedostatečně starají o své smlouvy nebo je mají uzavřené nevýhodné. Trh je vysoce konkurenční a lze najít nabídky s poplatky do jednoho procenta.

Ale nejsou to jen karty, v poslední době lze platit třeba přes QR kódy. Zákazníkovi je jedno, zda platbu provede na účet provozovny či obchodníka, jak se teď mnohdy v turistických destinacích děje. Až 75 procent spotřebitelů prostě jen chce platit komfortní digitální formou.

Kolik procent ze spropitného, které zaplatím kartou, se skutečně dostane k číšníkovi?

O tom, jak se naloží s příjmem, který se host rozhodl věnovat zaměstnanci, vždy rozhoduje majitel provozu.

Současný model ilegality spropitného je absolutně špatný. V Německu to vyřešili skvěle a jednoduše. Spropitné je popsáno, zpřehledněno a stalo se oficiálním příjmem. To samozřejmě pomáhá i státu. A pomáhá to zaměstnancům v gastronomii nejen v jednání s bankami. Má to zásadní vliv na ekonomické dění v oboru i rozvoj zaměstnanosti.

Jak si vysvětlujete, že Plzeňský Prazdroj, pro který jste mimochodem sám dlouho pracoval, nebere od hospodských karty? Právě to bývá dalším argumentem restauratérů, proč chtějí od hostů hotovost…

Přijde mi to jako dílčí selhání plynoucí z pohodlné pozice na trhu. Provozovatel by měl mít právo platební volby a neměl by být tlačen do kouta obchodními zástupci dominantních dodavatelů. A to i v případě, že jeho výrobky dodává jeho sekundární obchodní zástupce.

Pokud tomu tak není a restauratér nemá při nákupu jeho značek možnost platební volby, pak nerozumím, proč to Prazdroj neřeší.

Byla podle vás chyba zrušit elektronickou evidenci služeb?

Ano, trh jako takový s EET neměl problém, stala se ovšem obětí ješitných politiků. Navíc jde o oborový marketing. Z oboru, který se kultivoval, chtěl oslovovat mladé lidi, dát jim šanci podnikat a dělat hostům větší radost, to dospělo v situaci, kdy jsme společensky méněcenní.

Jak si myslíte, že to s platbami v hotovosti bude v Česku v dalších letech a jaký to bude mít dopad na malé podniky?

Hotovost tu je, bude a má svoji roli. Není na ní vůbec nic špatného. Co nám ale hosté říkají už velmi hlasitě, je to, že jim vadí ta nemožnost volby. V době, kdy většina hostů chce platit digitálně, už mnoho lidí nechápe, proč má hotovost stále institucionální monopolní výhodu.