Článek
Řecké vládě se povedlo se záporným výnosem půjčit v aukci 487,5 milionu eur (12,5 miliardy korun).
„Negativní výnosy německých dluhopisů se staly novým normálem. Dnes se však podařilo Řecku vydražit tříměsíční pokladniční poukázku s výnosem -0,02 procenta. Země, která se ještě před několika lety potýkala s neschopností splácet své dluhy, je tak zásluhou extrémně nízkých úrokových sazeb nyní placena za to, že jí věřitelé půjčí,” komentovala analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
Podle FT stojí za fenoménem nedávné snížení hlavní úrokové sazby Evropskou centrální bankou na -0,5 procenta, ale i sílící důvěru investorů na oživení ekonomiky země.
Obavy z krize. Třetina světových dluhopisů nese záporný výnos
Řecká vláda předpokládá, že tamní ekonomika příští rok vykáže díky vyšším investicím růst 2,8 procenta. Očekává také, že přebytek primárního rozpočtu dosáhne 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a o desetinu procenta tak přesáhne cíl stanovený záchranným programem, na němž se Atény dohodly s věřiteli. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který vláda předložila parlamentu, informovala ČTK s odvoláním na agenturu Reuters.
Konzervativní vláda Kyriakose Mitsotakise počítá s daňovými škrty pro podniky, které se zotavují z táhlé hospodářské krize. Návrh rozpočtu také uvádí, že letos řecké hospodářství vykázalo růst dvě procenta. Dluh Atén ale stále zůstává velmi vysoký kolem 175 procent ročního HDP země.
Jak je s českými dluhopisy
„V uplynulých měsících jsme mohli zaznamenat prodej tuzemského dluhopisu se záporným výnosem jen v jednom jediném případě. Týkalo se to eurodluhopisu, který má kupón 0 procent, ale byl o něj takový zájem na trhu, že jeho faktický výnos klesl pod zmíněnou nulu. Investoři jsou za něj tedy ochotni zaplatit více, než kolik jim vynese. Ostatní standardní tuzemské dluhopisy se draží s průměrný výnosem okolo dvou procent v závislosti na délce splatnosti,” řekla na dotaz Novinek ekonomka Jelínková.
Rozdíl je daný hlavně úrovní základní úrokové sazby. ČNB drží základní sazbu již od května na dvou procentech, naopak Evropská centrální banka snížila základní depozitní sazbu na -0,5 procenta. Od výše základní úrokové sazby se pak odvíjí i výnosy dluhopisů. Dále do hry samozřejmě vstupuje kredibilita dané země. Doteď jsme tedy viděli záporný výnos dluhopisů především u Německa, ale také Rakouska, Španělska, ale i dalších evropských zemí, které jsou zodpovědnější v rozpočtové politice. Jejich riziková prémie je pak minimální.
„Naopak Řecko vzhledem k problémům se splácením dluhu, kterým čelilo v minulosti, mělo rizikovou prémii výrazně vyšší než například Německo. To, že i u takto rizikové země, za jakou můžeme Řecko považovat, se výnos z dluhopisu dostal do záporu, ukazuje, jak moc je evropský trh výrazně zápornými sazbami pokřivený,” dodala analytička.
V eurozóně se nyní prodávají se záporným výnosem zhruba dvě třetiny dluhopisů, celosvětově je takových asi třetina.