Článek
V loňském roce tak ještě zrychlil trend postupného útlumu těžby z posledních let. Ten souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Výjimkou byl pouze rok 2022, kdy především kvůli energetické krizi a většímu využití uhlí v uhelných elektrárnách či v domácnostech naopak těžba zhruba o 14 procent meziročně vzrostla. Už předloni ovšem těžaři zaznamenali pokles téměř o 15 procent.
Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Zároveň je však u něj patrnější velký propad v produkci. Loni se vytěžilo 23,68 milionu tun uhlí, což bylo meziročně skoro o 18 procent méně. Drtivá většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
Černého uhlí, které už v Česku tvoří jen velmi malou část z celkové těžby, loni těžaři vyprodukovali 1,35 milionu tun. To bylo meziročně asi o 1,5 procenta méně. Většinu, konkrétně 739 000 tun, tvořilo uhlí určené k energetickým účelům. Koksovatelného uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa, bylo vyprodukováno přes 611 000 tun.
Jediný činný důl
V Česku v současné době zůstává v provozu poslední činný černouhelný důl – ČSM na Karvinsku. Ten měl původně fungovat už jen do poloviny roku 2023, podle aktuálních plánů státem vlastněné společnost OKD by ovšem měla těžba pokračovat přibližně do poloviny roku 2026.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila 1,37 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o třetinu méně.
Čína pokračuje ve výstavbě uhelných megaprojektů
