Článek
Platnost pokut potvrdily už dříve Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud (NSS).
Ústavní soud stížnost Billy odmítl jako zjevně neopodstatněnou. NSS i krajský soud podle ústavního soudu své závěry odůvodnily „podrobně, obhajitelně a v argumentační úplnosti“.
Řetězce Billa a Julius Meinl mezi sebou podle antimonopolního úřadu v letech 2001 a 2002 slaďovaly nákupní ceny a obchodní podmínky pro dodavatele. Původně měly firmy zaplatit 51 miliónů. ÚOHS však sankci musel na popud brněnského krajského soudu přehodnotit.
Řetězce si vyměňovaly informace o cenách a bonusech od dodavatelů, porovnávaly je a požadovaly pak shodné podmínky. Navíc chtěly po distributorech i kompenzace na vyrovnání vzniklých rozdílů. Součástí smluv s distributory byl i takzvaný alianční bonus, jenž měl zaručit stejný sortiment v obou sítích. Pokud dodavatel s těmito podmínkami nesouhlasil, hrozilo mu, že obchody odstoupí od smlouvy. Řetězce na tom podle ÚOHS chtěly vydělat, ovšem na úkor distributorů i zákazníků.
V té době měly řetězce dohromady asi třináctiprocentní podíl na trhu. Meinl měl 90 prodejen, Billa kolem 70.