Článek
Ročně se v Česku prodá asi 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá plastová lahev, u plechovek dokonce tři ze čtyř.
Novela ministerstva životního prostředí má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 tisíc míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.
Ministerstvo po přijetí zákona předpokládá průměrné zvýšení rozpočtu o 39 korun na jednoho obyvatele obce. Jaký dopad bude mít zálohování, si zájemci můžou spočítat na kalkulačce na stránkách rezortu životního prostředí. Novelu zákona řeší legislativní rada vlády, na na podzim ji bude řešit poslanecká sněmovna.
Povinné zálohování PET lahví a plechovek bude vláda řešit v létě
„Díky zálohování se nám podaří z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že zálohování přilepší i rozpočtům obcí a měst.
Hlavní město Praha si od zavedení nového systému slibuje úspory finančních prostředků a zlepšení pořádku na veřejných místech.
„Sníží se celkový objem odpadu, který končí nevytříděný v odpadkových koších nebo v horším případě volně pohozený na ulici či v přírodě. Zvýší se čistota veřejných prostranství a zároveň bude hlavní město moci omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Cílem je rovněž uvolnit část kapacity žlutých nádob určených ke sběru plastů a kartonových obalů,“ shrnula, proč metropole novelu podporuje, náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti).
Připomněla, že zkušenosti z celé Evropy ukazují, že finanční motivace formou zálohy na PET lahve a hliníkové plechovky fungují.
Česko recykluje jen každou druhou plastovou lahev, ukázal experiment
Sedmina odpadu v Praze jsou plasty a kovy
Nápojové PET lahve a plechovky tvoří podle ní největší objem odpadů nacházející se v ulicích, kolem silnic i v přírodě, včetně vodních toků. Z dostupných dat vyplývá, že plasty a kovy tvořily v centrální části Prahy v roce 2023 průměrně asi 13,3 % z celkového obsahu směsných popelnic. „Pokud by se tato zhruba sedmina odpadu dala zredukovat, mělo by to velmi pozitivní efekt na stav úklidu v centrální části Prahy,“ poznamenala.
Na území hlavního města se nachází 3 498 stanovišť na multikomoditní sběr. Z toho se 1 112 nádob vyváží čtyřikrát týdně a 2 096 nádob třikrát. „Pokud by se snížila frekvence svozů na tři dny v týdnu ze současných čtyř, hlavní město by teoreticky ušetřilo téměř 18 milionů korun ročně. V případě nádob, které se nyní vyváží třikrát týdně, by snížení frekvence svozu na dva dny v týdnu mohlo přinést úsporu až 34 milionů korun ročně,“ počítá Komrsková.
Tři až pět korun za PET či plechovku? Řetězce jsou pro zálohování
Téměř 70 milionů pro Prahu
Po zavedení zálohového systému se mimo jiné zvýší příjem hlavního města. Aktuálně má každá obec či město příjem od společnosti EKO-KOM za separaci obalů, k této částce se už od prvního roku zavedení zálohového systému přidá ještě částka za nevybrané zálohy, tedy např. za PET lahve, které skončí ve žlutých kontejnerech a suma za reklamní tiskoviny, např. letáky obchodních řetězců, za které nově budou platit jejich výrobci.
Zatímco nyní dostává Praha, která má 1 300 000 obyvatel, od EKO-KOMu více než 226 milionů korun, po zavedení povinného zálohování by byl podle kalkulačky Ministerstva životního prostředí ČR příjem o téměř 70 milionů vyšší.