Úsporný balík omezí možnosti firem přidávat, tvrdí šéf asociace

Průměrná mzda v Česku podle statistiků stoupla na 43 tisíc korun, nominálně o 7,7 procenta. Odpovídá to vývoji i v oblasti malých a středních firem?

Ano, kopíruje to přesně situaci i v segmentu malých a středních podniků. Ta čísla nejsou žádné překvapení. Kdo mohl, vyšel zaměstnancům vstříc už v minulém roce, mzdy stále rostou, ale reálně tam je pokles. Není v silách firem kompenzovat minulou ani stávající inflaci. Na druhou stranu jako malé a střední podniky čelíme na trhu konkurenci velkých, často nadnárodních firem, takže i proto se zaměstnancům snažíme vyjít vstříc. Ale z těch čísel je vidět, že to nejsou nějaké výrazné nárůsty a skoky, protože to už prostě nejde.

Říká se, že Češi si oproti jiným zemím Evropy neumí říci o přidání, změnilo se to poslední roky v časech rekordní inflace? Nepřichází s tím, že 10 procent přidání by měl být standard?

Na jednu stranu nepozorujeme, že by si zaměstnanci nedokázali říct o přidání. Ale popravdě v našem segmentu nedošlo ani loni k nějakému „runu“ na zaměstnavatele, ať okamžitě přidává. Přece jen v těch menších firmách jsou nějaké vztahy, firemní kultura. Na druhou stranu zaměstnavatel věděl, že reagovat musí, protože jinak by mu lidé mohli odejít. Takže často přidávali sami, nečekali, až zaměstnanec přijde.

Abychom byli konkrétní, z vašeho pohledu, kde jsou mzdy nejnižší a kde si člověk vydělá dobře? Vy působíte v účetní, daňově poradenské firmě. Tam je například nástupní mzda pro absolventa vysokoškoláka jaká?

V oblasti účetnictví a poradenství se to pohybuje na úrovni té průměrné mzdy, tedy kolem 40 tisíc je už nástupní plat.

Obecně to kopíruje národní hospodářství, takže ty platy i nárůsty jsou největší v oborech jako energetika nebo IT. Třeba herní vývojáři berou často přes 100 tisíc korun, to jsou stále žádané, nedostatkové profese. Na druhou v běžných službách jsou ty růsty bagatelní. Záleží, zda je to v Praze, nebo v regionech, kde jsou mzdy nižší. Regionální rozdíly mezi Prahou a třeba Karlovarským krajem v poslední době se podle našich poznatků moc nemění, neprohlubují se, ale ani se to nepřibližuje.

Budou firmy ještě přidávat?

Určitě budou ještě obory, kde se platy zvýší, ale nebudou to dramatické skoky. V téhle situaci velmi těžko, v průměru by to mohlo být meziročně tak do pěti procent.

Ovlivní ochotu firem přidávat vládní úsporný balík?

Samozřejmě je to další faktor, který tu ochotu zase zmírní, bude to komplikovat vedle současné hospodářské situace. Vládní balíček nepochybně na podnikatele dopadne, ať už daňové změny nebo nárůst byrokracie, a budou mít potřebu to nějak kompenzovat. Na druhou stranu trh práce je stále přehřátý, pořád prostě nejsou lidi, takže proto nějaké přidání přijde, protože bez lidí neuděláte nic a chcete si je udržet.

Kde nejvíc chybí lidé?

Ze zkušeností naší členské základny mám pocit, že chybí všude, firmy si stěžují i že nemohou sehnat recepční, nemluvě o kvalifikovaných pozicích.

Zmiňovalo se pohostinství a hoteliérství, kde lze vidět hodně mladé brigádníky… Také mzdy jsou tu nejnižší, v průměru 25 tisíc korun. Na druhou stranu to je tradiční protože se počítá s tuzéry…

V gastru a pohostinství je to nejvíce vidět. To vidíte i vy, jako zákazník, že jich tam je málo a že nestíhají. O jiných oborech o tom nevíte, pokud nemluvíte s majiteli, ale je to opravdu napříč.