USA ochromují Číně výrobu čipů

Nová nařízení omezují export pokročilých čipů do Číny, a to zejména těch, jež se používají v umělé inteligenci v datových centrech. Nové restrikce se ale navíc vztahují i na dovoz zařízení pro výrobu čipů do Číny, který je nově zakázán.

Západní dodavatelé tak kvůli tomu začali ze dne na den přerušovat vztahy s čínskými výrobci. Týká se to například nadnárodní společnosti z Nizozemska ASML vyrábějící vysoce pokročilé čipy. Její vedení už americkým zaměstnancům nařídilo, aby přestali instalovat nebo opravovat zařízení v jakékoli čínské továrně na výrobu čipů, dokud budou nová pravidla v platnosti.

Server The Washington Post s odkazem na právníky uvedl, že západní firmy sice okamžitě pozastavily vývoz do Číny, některé z nich ho ale později dost možná obnoví, jakmile plně „dešifrují“ nová pravidla nastavená americkou vládou.

Nicméně podle odborníků na národní bezpečnost jsou nová omezení, jejichž cílem je zabránit Číně ve výrobě pokročilých čipů, jedna z nejpřísnějších, jaká kdy USA uzákonily. „Jde to přímo k jádru úsilí Pekingu o vytvoření domácího polovodičového průmyslu světové třídy,“ citoval Washington Post Martijna Rassera, vedoucího pracovníka Centra pro novou americkou bezpečnost.

Podle něj je důležité zejména nařízení, které zabraňuje americkým občanům, držitelům zelených karet a cizincům žijícím v USA podporovat některé čínské výrobce čipů, což v budoucnu povede k tamní degradaci v této oblasti, domnívá se.

Obchodní omezení ale mohou být dvousečnou zbraní, varuje profesor z Harvardovy univerzity specializující se na výrobu technologií Willy Shih. „Je to trochu neomalený nástroj. Věc, které se musíte obávat, může způsobit vedlejší škody,“ řekl.

Zbavení Číny schopnosti vyrábět vyspělé čipy by podle něj mohlo způsobit, že čipy nižší třídy je na trhu vytlačí, což obecně sníží ceny čipů, a tím se ztíží západním výrobcům konkurenceschopnost. Nakonec by to mohlo vést k tomu, že západní kupci čipů nižší třídy budou závislí na čínských dodavatelích.

Americké ministerstvo obchodu, které na dodržování nových předpisů dohlíží, ale ujišťuje, že případné negativní dopady bude sledovat. „Pokud to bude mít nezamýšlené důsledky, zjistíme, jaké úpravy jsou vhodné,“ řekl v pondělí listu The Post anonymní zdroj z ministerstva.

Otázkou výroby čipů jakožto nejdůležitější technologie světa se ve své knize s názvem Chip War: The Fight for the World's Most Critical Technology zabývá americký ekonomický historik Chris Miller z Tuftsovy univerzity. Některé pasáže z této knihy citoval server KCRW spadající pod americkou rozhlasovou stanici National Public Radio.

„Když přemýšlíte o budoucnosti válčení, autonomních dronech nebo pokročilých systémech elektronického boje, tak to vše bude kriticky závislé na přístupu k pokročilým čipům a výpočetnímu výkonu, který umožňují. A vláda USA věří, že nyní více než kdy jindy je důležité zvětšit propast, pokud jde o technologii, ke které mají USA přístup, a technologii, kterou Čína vyrábí,“ napsal Miller ve své knize.

Právě Čína utrácí za dovoz čipů, povětšinou z USA, Jižní Koreje nebo Tchaj-wanu, nemalé peníze a intenzivně se snaží vytvořit svůj vlastní čipový průmysl. Jenomže podle Millera je na světě převážně jen pět společností, které vyrábí stroje na výrobu čipů, přičemž hned tři pochází z USA, jedna z Nizozemska a jedna z Japonska. Čína si tedy nejspíš nebude moci tyto nástroje ze zahraničí pořídit.

Navíc „i kdybyste zkopírovali plány nebo se nabourali do systémů, inženýři, kteří je (stroje) postavili, mají skutečně komplexní znalosti, které jednoduše nelze přímo zkopírovat“, uvádí Miller.

Klíčovou roli ve světě výroby čipů podle něj hraje také Tchaj-wan. „Spojené státy mají opravdu silnou pozici v softwaru a nástrojích, které vyrábějí čipy. Ale pokud jde o skutečné použití těchto nástrojů v továrně k chrlení nejpokročilejších čipů, Tchajwanci jsou na špičkové úrovni. Dnes lze 90 procent nejpokročilejších procesorových čipů vyrobit pouze na Tchaj-wanu,“ píše Miller ve své knize.

I proto je pro USA tak důležité, aby napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem neeskalovalo a Čína na Tchaj-wan nezaútočila. V takovém případě by to totiž mělo nejen pro technologický sektor USA, ale pro celou globální ekonomiku, neblahé a nemalé důsledky, píše v knize.