Článek
Volodymyr Landa, hlavní ekonom kyjevského Centra pro ekonomickou strategii, nejnovější návrh označil za „koloniální styl šikany“, kterým se USA od Ukrajinců snaží získat „všechno, co půjde“, cituje ekonoma britský deník.
Američtí a ukrajinští představitelé o dohodě naposledy jednali v pátek, konkrétní výstup z ní ale nepadl. Ve stejný den agentura Reuters uvedla, že rozhovory mezi oběma stranami jsou čím dál ostřejší. „Vyjednávací prostředí je velmi antagonistické,“ sdělil agentuře zdroj, který americký návrh předložený Kyjevu popsal jako „maximalistický“.
Deník The Guardian poznamenal, že nejnovější návrh, v němž USA požadují kontrolu nad plynovodem, je ještě maximalističtější než ten, který Trumpova administrativa předložila Ukrajině v únoru. Tehdy prezident Donald Trump po Ukrajině požadoval, aby poskytla Washingtonu vzácné kovy, ropu a plyn v hodnotě 500 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun).
Plynovod, nad nímž Trump chce mít kontrolu, vede z ruského města Sudža v Kurské oblasti přes ukrajinské město Užhorod až na Slovensko. Potrubí, postavené v sovětských dobách, je klíčovou součástí národní infrastruktury a hlavní energetickou trasou, poznamenal deník.
Jak únorový, tak ani tento nejnovější návrh neobsahují žádné americké bezpečnostní záruky Ukrajině, o které prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje. I proto je tak nepravděpodobné, že by Ukrajina tuto dohodu podepsala. Podle agentury Reuters si Kyjev najal právnickou firmu Hogan Lovells, aby sloužila jako externí poradce pro dohodu o nerostných surovinách.
Prezident Zelenskyj se k dohodě naposledy vyjádřil ve středu. Poznamenal, že by tato dohoda měla být výhodná pro obě strany a mohla by být vytvořena tak, aby pomohla modernizovat Ukrajinu.
„Pokud se jedná o skutečné partnerství, pak musíme hovořit o paritě. Musí to být 50 na 50,“ řekl ve středu Zelenskij podle serveru The Kyiv Independent. Prezident dále zdůraznil, že to je jedna z podmínek, kterou během pátečního jednání předloží ukrajinský vyjednávací tým.
Ukrajina 1. ledna přerušila přes tento plynovod dodávky ruského plynu, když vypršela její pětiletá smlouva s ruskou státní energetickou společností Gazprom. Toto rozhodnutí Kyjeva zkritizoval například slovenský premiér Robert Fico nebo jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
