Článek
Poslanci ANO, za které jednala Alena Schillerová, návrh podali v květnu. Snížení mimořádné valorizace bylo podle nich retroaktivní a nabouralo legitimní očekávání důchodců.
Sněmovní opozice rovněž zpochybnila způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze a s údajným nepřípustným omezením parlamentní rozpravy.
Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o okrádání důchodců.
ANO se obrátilo na Ústavní soud kvůli změně valorizace penzí
Plénum se problematikou čtyřikrát zabývalo na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec soud dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolal jako svědky oba ministry.
Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.
ÚS podle mluvčí Kamily Abbasi zároveň vyzval účastníky řízení, aby soudu sdělili, zda budou navrhovat provedení dalších důkazů. „Jednání zjednodušeně řečeno slouží ke slyšení stran podobně jako před obecnými soudy. O ústním jednání se proto vyrozumívají účastníci řízení (jejich zástupci). Také na něm probíhá dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky. Jednání je ze zákona veřejné,“ popsala Abbasi.
Plénum jedná většinou neveřejně
Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásil soudce zpravodaj s předsedou soudu.
Výjimek bylo jen několik. Například v roce 2017 soud po veřejném jednání zrušil mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění.
V roce 2019 se plénum při ústním jednání zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Vyslechlo řadu odborníků, nakonec ponechalo sporné zákony beze změn. V následujícím roce chtěl soud svolat veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému. Ani na jaře, ani na podzim 2020 to však nebylo možné kvůli šíření koronavirové nákazy, a soud si tak nakonec vyžádal jen písemná vyjádření.
ANO podalo k Ústavnímu soudu stížnost kvůli zpřísnění pravidel u předčasných důchodů
