Úroky u hypoték klesnou pomaleji než u spoření

Centrální banka ve čtvrtek snížila svou základní úrokovou sazbu ze 6,75 na 6,25 procenta. Důvodem pro její zavedení byl boj s vysokou inflací. Není to předčasné, když inflace ještě zcela nepolevila?

Měnová politika musí reagovat dopředu, protože úrokové sazby působí v ekonomice s poměrně velkým zpožděním, a to až roku či roku a půl. Takže pokud nyní centrální bankéři vidí ve své prognóze, že inflace už je citelně nižší, tak tomu logicky nastavení měnové politiky musí přizpůsobit. Ačkoliv se inflace v prosinci ještě udržovala poblíž sedmiprocentní hranice, lednové číslo se velmi pravděpodobně bude pohybovat kolem tří procent. A tudíž úrokové sazby v této výšce už působí na ekonomiku příliš restriktivně.

Jaký bude mít rozhodnutí dopad na klienty bank?

To bude u každého produktu trochu jiné, protože každý má na sazbu centrální banky jinou vazbu. Tam, kde je relativně přímá, to jsou například úroky u úvěrů podnikům, ty půjdou dolů relativně rychle. Relativně rychle se to pozná také u spořicích účtů, které jsou hodně navázány na sazbu České národní banky.

A co u hypoték?

Tam je vztah trochu komplikovanější. Hypoteční sazby nejsou přímo spojené se sazbami ČNB, roli tam hrají i další faktory, zejména vývoj tržních úrokových sazeb delších splatností. Domácnosti si často berou hypotéku s fixací na tři nebo pět let, a je tak potřeba se dívat na úrokové sazby odpovídající právě délce splatností. Navíc na to čtvrteční rozhodnutí centrální banky tyto úrokové sazby delších splatností již zareagovaly dopředu, protože trh počítá s tím, že ČNB letos bude úrokové sazby poměrně citelně snižovat. Za posledních pár měsíců se tak úrokové sazby delších splatností citelně snížily. To předznamenává i pokles hypotečních sazeb, je však potřeba počítat s tím, že budou klesat pomaleji než hlavní sazba ČNB.

Které další faktory vedle toho, co jste zmiňoval, mají vliv na úroky u hypoték, že budou klesat pomaleji než u spořicích účtů?

Jde o to, že sazba ČNB je sazba 2týdenní, krátká, zatímco hypoteční sazby se odvíjí od ceny peněz se splatností několika let, a v nich se promítá celá řada faktorů. Od vývoje ekonomiky, inflace, vývoj obdobných sazeb v zahraničí. Sazba ČNB v nich také hraje svou roli, ale v těchto sazbách se informace o budoucím snižování sazeb ze strany centrální banky projevuje již s předstihem.

O kolik by zhruba mohly klesnout sazby na spořicích účtech?

Bude to hodně blízké rozhodnutí ČNB, konkrétní vývoj pak ale bude záležet na obchodní politice jednotlivých bank, jak rychle pokles sazeb přenesou a zda plně, či jen částečně, ale dříve či později to samozřejmě bude reflektovat pokles sazby ČNB.

Centrální banka ji o čtvrt procentního bodu snížila už koncem minulého roku. Jak se to projevilo na bankovních produktech?

Od té doby uběhlo málo času, sazba poklesla až koncem prosince a prozatím nejsou k dispozici ani statistiky za leden, ale například mírný pokles sazeb u nových korporátních úvěrů tam v číslech za prosinec již vidět lze.

Bude to rozhodnutí znamenat něco pro korunu?

Snižování úrokových sazeb obecně znamená, že se snižuje její atraktivita vůči zahraničním měnám. Takže to pro ni není dobrá zpráva. Na druhou stranu trh se čtvrtečním snížením sazeb počítal a po oznámení rozhodnutí koruna oslabila jen kosmeticky. Tisková konference však nakonec vedla k dalšímu oslabení měny, nová prognóza ČNB totiž citelně zhoršila vývoj ekonomiky v letošním roce a očekává ještě rychlejší snižování sazeb, do toho jeden člen bankovní rady hlasoval dokonce o snížení sazeb o tři čtvrtě bodu. Takže posléze tisková konference ČNB vzhledem ke kombinaci těchto faktorů pomohla koruně k dalšímu oslabení směrem k 25,2 Kč za euro, což byla silnější reakce, než řada lidí na trhu očekávala.

A pro českou ekonomiku to bude znamenat co?

Snižování úrokových sazeb obecně podporuje ekonomický růst. Zlevňuje úvěry, tím motivuje firmy investovat. Na druhou stranu domácnosti budou méně spořit, takže některé z nich budou více utrácet. Tak jak se úrokové sazby zvyšují s cílem ekonomiku utlumit, aby se utlumila i poptávka a s ní tlak na růst cen, tak snižování sazeb má opačné účinky a bude růst ekonomiky letos povzbuzovat. To je obecně žádoucí, protože prozatím jsou vyhlídky relativně slabé, a zároveň inflace by se měla pohybovat již kolem dvouprocentní hranice ČNB. Nová prognóza ČNB dokonce dále zhoršila výhled na růst tuzemské ekonomiky a čeká letos jen velmi mírné oživení, které nedosáhne ani jednoho procenta.