Úroky na spořicích účtech opět klesly, zatím jsou ale nad inflací

„Důvodem poklesu je pochopitelně uvolňování měnové politiky České národní banky (ČNB), která pozvolna snižuje základní úrokové sazby,“ okomentoval to hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Od těchto sazeb se odvíjejí i úroky na spořicích účtech.

„Platí přitom standardní poučka, že banky reagují mnohem pružněji v neprospěch klienta nežli naopak. Zatímco při zvyšování sazeb ČNB úroky na spořicích účtech rostou jen velmi pomalu, při opačném vývoji reagují promptně,“ dodal.

Úroky nad čtyřmi procenty měly koncem října z velkých bank jen Česká spořitelna (4,3 procenta), Raiffeisenbank (4,2 procenta), Partners Banka (4,16 procenta) a Trinity Bank (4,08 procenta).

„Vyšší úročení ale zpravidla podléhá bonusovým podmínkám, jako je aktivní využívání účtu či platební karty a podobně. Banky také uplatňují takzvané pásmové úročení, kdy vyšší sazbou úročí jen do určité částky a pro zbytek je úročení nižší,“ řekl Martin Pleštil, ředitel úseku investic ze společnosti Broker Trust.

To potvrzuje i letmý pohled do obchodních podmínek bank. Například u České spořitelny je pro dosažení nejvyšší sazby třeba mít Plus účet, internetové bankovnictví a pravidelně investovat nebo si přispívat na penzijní spoření u ČS Penzijní společnosti aspoň dva tisíce měsíčně.

U Trinity bank je pak sazba u spořicího Skvělého účtu určena jen pro nové klienty nebo pro ty, které na něj převede sama, ti stávající mají 3,78 procenta. U Raiffeisenbank a po třech měsících i u Partners Banky je zase podmínkou určitý počet plateb kartou v měsíci.

I tak je ale zatím jedno ze vzácných období, kdy jsou úroky na spořicích účtech výše než inflace. Ta v září meziročně dosahovala 2,6 procenta. Většina sazeb u nejnižších částek se pohybuje výše.

Otázkou je, jak se bude situace vyvíjet dále. „Vývoj bude zcela závislý na rozhodnutí České národní banky,“ míní Radovan Král ze společnosti INMAGO Consulting.

Do konce roku se totiž čekají ještě dvě zasedání její bankovní rady a trh očekává další snížení základních úrokových sazeb. To samozřejmě ovlivní i úroky na spořicích účtech, které podle Krále zamíří u těch nejlepších produktů pod 3,5 procenta. „V prvních měsících roku 2025 by pak mohlo nastat určité období stabilizace,“ očekává.

I tak by ale lidé měli zvážit přesun do jiných produktů, kde se dá více vydělat. „Pro konzervativní jedince se nabízí přesun do dluhopisových fondů, které nabízejí dlouhodobě lepší výnos. Většina těch větších je snadno přístupných, dají se poměrně jednoduše nakoupit a v případě potřeby nabízejí likviditu v řádu dnů,“ uvedl Král.

„Lepší úrok nabídnou typicky termínované vklady, kdy je ale třeba dodržet stanovenou dobu daného vkladu. Vyšší zhodnocení mají také spořitelní družstva a záložny, kde se ale na část vkladu ve výši deseti procent nevztahuje pojištění,“ řekl Pleštil.

Alternativou jsou pak investiční produkty, kde už ale je riziko, že bude hodnota investice kolísat.