Hlavní obsah

Úroková sazba je nejvýš od konce 90. let. A může dál růst, připustil Rusnok

Bankovní rada České národní banky považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Článek

„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ uvedl guvernér.

Dodal, že ČNB svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí nemění. „Dalšímu oslabování koruny brání intervence ČNB na devizovém trhu. ČNB má dostatečně velké devizové rezervy i v mezinárodním srovnání,“ řekl.

Za rizika působící ve prospěch růstu cen rada ČNB považuje vyšší růst cen doma i v zahraničí, prudké zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurz koruny, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a vývoj rozpočtové politiky.

Nejistotami jsou podle guvernéra další vývoj války na Ukrajině a budoucí nastavení úrokových sazeb v zahraničí.

Rada ČNB ve středu zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Výrazné navýšení. ČNB zvedla úrokovou sazbu na sedm procent

Ekonomika

„Zvýšení úrokových sazeb je reakcí na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice,“ uvedl Rusnok. Další kroky se podle něj budou odvíjet od přicházejících nových informací a nových prognóz ČNB ohledně dalšího vývoje ekonomiky.

K devizovým intervencím Rusnok dále uvedl, že centrální banka devizové intervence používá systematičtěji zhruba měsíc. „Cílem intervencí je nepřipustit nežádoucí oslabování kurzu, a to se daří. Když se podíváte na kurzy podobně situovaných měn, tedy polského zlotého nebo maďarského forintu, tak ty více či méně oslabují. Jde nám o to nemít zde další zdroj inflace, tedy ten který prochází dovozem,“ uvedl.

Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.

Výběr článků

Načítám