Úroda brambor vypadá slibně, ceny ale nejspíš neklesnou

„Cena je kolem třiceti korun za kilogram. Staré brambory v Evropě ale víceméně došly a trh je prázdný, zásoby starých brambor skoro žádné nejsou, proto se nedá čekat pokles ceny,“ řekl Novinkám a Právu místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha.

Se zdejší úrodou to podle něj sice nevypadá špatně, což by mohlo nahrávat snížení ceny, ale proti tomu jde situace v Evropě - v zemích, jejichž úroda rozhoduje, kolik brambor na trhu bude.

„V největších bramborářských zemích Evropy, tedy ve Francii, Německu nebo Nizozemsku a Belgii mají stejné problémy jako vloni, ještě nemají zasázenou ani polovinu plochy a s vysokou pravděpodobností tam nebudou žádné špičkové výkony. Úroda tam bude nejspíš nízká, navíc se navyšuje kapacita výroby a exportu hranolek,“ jmenoval Rasocha důvody, proč podle něj bude celkově na trhu brambor méně a proč nečeká pokles ceny.

Brambory letos meziročně výrazně zdražovaly. V květnu stál kilogram podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrně 28,02 koruny, loni v květnu to bylo zhruba o osm korun méně. Ke zvyšování ceny přispělo mimo jiné dlouhodobé sucho či špatná úroda v zemích, které patří k největším pěstitelům.

„České rané brambory začínají už nyní, nečekáme nízkou cenu, ale bude rozumná pro spotřebitele. České brambory mají to, co žádné jiné mít nemohou. To je čerstvost. Z pole na stůl se mohou dostat ještě týž den nebo do druhého dne,“ chválil Rasocha tuzemskou produkci.

Každý obyvatel Česka sní v průměru za rok 60 až 65 kilogramů brambor. Česká republika dokáže sama vypěstovat zhruba tři čtvrtiny domácí spotřeby, čtvrtina se dováží zejména z Francie, Německa či Nizozemska.

Plochy, kde se pěstovaly brambory v posledních minimálně patnácti letech, výrazně klesaly. Vloni se na celkové ploše 27 tisíc hektarů vypěstovalo 703 tisíc tun brambor. V těchto číslech jsou přitom započítáni i drobní zahrádkáři. Bez nich se brambory pěstují na necelých 21 tisících hektarů zemědělských ploch.

Plocha polí s bramborami se v uplynulých letech takřka nepřetržitě zmenšovala, a to o tisíce hektarů ročně. „Brambory ubývaly, protože se zemědělcům víc vyplácelo pěstovat obilí a řepku, u nichž byly vyšší ceny a tyto plodiny byly nákladově méně náročné. Teď se karta obrací. Obilí je na trhu dost, cena je nízká, proto se zemědělci zase přiklánějí k pěstování brambor,“ objasnil předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Letos by se to mohlo zlomit. „Bramborářské plochy jsou osázené a vypadá to, že jich bude o nějaká menší procenta více než vloni, ale oficiální čísla bude mít Český statistický úřad až později,“ řekl Králíček.

Podporu mají pěstitelé také u státu. Ministerstvo zemědělství jim letos přidá na činnost zhruba 85 milionů korun.

Jaká bude letošní úroda, si nikdo příliš netroufá odhadovat. Bramborářům ale letos zatím celkem přeje počasí. Díky teplu začali rané brambory brzy sázet a nyní už sklízejí.

„Průběh jara nebyl špatný, mráz nás nepostihl tak dramaticky jako ovocnáře. Situace na trhu je zatím dobrá, cena a výnosy jsou dobré a snad vydrží,“ hodnotil pěstitel z Polabí Marek Špitálský.

„Brambory jsou tak průměrně velké, vypadá, že jich bude celkem dost. V sobotu začneme sklízet,“ poznamenal další pěstitel Libor Jarolím.

S odhadem letošních výnosů byl předseda bramborářského svazu Králíček opatrný. „Na Vysočině brambory teprve vzcházejí, rostliny jsou velké kolem deseti centimetrů. Zasázeno je ale ve správné lhůtě, dá se čekat průměrná sklizeň. Záležet bude ale na letních výkyvech počasí,“ zmínil Králíček obavy ze sucha.