Článek
Nejvíce postižený byl podle podaných žádostí o dávku Moravskoslezský kraj, na který připadlo 65 procent žádostí. Druhý v pořadí byl Olomoucký kraj s 28 procenty žádostí.
„Naše práce vyplacením mimořádné okamžité pomoci nekončí. Řada domácností může ještě čerpat další formy mimořádné pomoci, nárok mají i na další dávky, jako jsou například příspěvek na bydlení či podpora v nezaměstnanosti,“ upozornil generální ředitel úřadu Daniel Krištof.
Vláda řeší, zda má Bartošovo stavební řízení opravit, nebo rovnou zahodit

Podle telefonického průzkumu, který dávku doprovázel, většina domácností sice katastrofu zvládla, ale stále zůstává dost lidí, kteří pomoc potřebují i nadále. Čtyři procenta postižených totiž přišla o bydlení úplně a čeká je demolice. Stejné množství očekává, že se už nevrátí do svého starého zaměstnání, protože jejich podnik povodně zlikvidovaly.
Pomoc s ubytováním poskytly nejčastěji rodiny
„Z klientů, kteří o bydlení úplně přišli, aktuálně bydlí u rodiny nebo známých 68 procent, v pronájmu 20 procent,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Kovařík.
Více než dvě pětiny postižených budou muset podle průzkumu své obydlí rekonstruovat, u desetiny bude možný návrat po jeho úklidu. Zbytek se již domů vrátil nebo jej vůbec nemusel opustit.
Škoda se nejčastěji pohybuje mezi sto tisíci a jedním milionem. Uvedlo to 47 procent dotázaných, přičemž zhruba u necelé poloviny z nich to bylo v rozmezí půl milionu až milion korun.
U patnácti procent respondentů to bylo mezi jedním a třemi miliony, u čtyř procent nad tři miliony Kč. Dá se tak říci, že téměř pětina zatopených utrpěla milionové škody. U osmi procent škoda byla nižší než sto tisíc, více než čtvrtina ji nedokáže odhadnout.