Článek
Tyto zkušenosti Právu potvrdila i Lucie Matulová ze společnosti RD Rýmařov, která několik běženkyň zaměstnává. „Ženy jsou velmi pracovité a máme s nimi dobrou zkušenost. Spolupráci nicméně komplikuje jazyková bariéra,“ řekla Matulová.
Firma má naštěstí v týmu několik kolegů z Ukrajiny, kteří tam pracují už dlouho a mluví česky. „Pomáhají také zaměstnanci, kteří umějí rusky. Zaučování ale zabere více času než u českých nováčků,“ podotkla Matulová.
I když se firmy snaží nové zaměstnance v češtině vzdělávat, měla by být jazyková výuka plošná
Svaz proto vyzval stát k zajištění plošné výuky češtiny. Uprchlíci ji podle něj potřebují nejen v každodenní komunikaci, ale je zásadní také pro vykonávání většiny profesí.
„I když se firmy snaží své nové zaměstnance z řad uprchlíků neformálně v češtině vzdělávat, měla by jazyková výuka být plošná, kvalitní a dostupná pro kohokoli, kdykoli a kdekoli, tedy s možností přehrávání ze záznamu,“ míní viceprezident SP ČR Jan Rafaj.
Odbory chtějí lákat Ukrajince do svých řad
Méně administrativy
Stát by podle něj měl využít celoplošné veřejnoprávní sdělovací prostředky tak, jak to učinil například na začátku pandemie při výuce dětí na dálku.
Zaměstnavatelé také narážejí na problémy při zajištění péče o předškolní děti ukrajinských uprchlíků. Někteří se aktivně rozhodli problém řešit například spoluprací s místními neziskovými, humanitárními a občanskými organizacemi a zakládají či rozšiřují dětská centra a dětské koutky.
O něco lépe pak firmy hodnotí administrativní zátěž spojenou se zaměstnáváním běženců. Napomohla tomu schválená legislativa, podle níž mají Ukrajinci s vízy pro běžence stejné postavení jako čeští zaměstnanci. Podniky, které je chtějí zaměstnat, tak nemusejí například prokazovat, že předtím hledaly na dotyčné místo člověka s českým občanstvím nebo trvalým pobytem v ČR.
„Zatímco před schválením Lex Ukrajina činily administrativní překážky problémy ani ne polovině firem, nyní na ně naráží sotva pětina podniků,“ uvedla mluvčí SP ČR Tereza Šebestová.
Práci chceme, ale ona není, říkají ukrajinští romští běženci v Bezděčíně
„Veškeré administrativní procesy probíhají bez jakýchkoliv problémů,“ potvrdil to i Václav Koukolíček ze společnosti Coca-Cola, jež také běžence zaměstnává.
„Největší problémy, které řešíme, jsou zajištění ubytování a větší množství jazykových kurzů,“ dodal.
Podle údajů úřadu práce z poslední třetiny dubna zatím našlo práci 24 000 běženců z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Většinou nastupují na pozice ve výrobě nebo v dopravě, ale také v logistice nebo třeba ve službách. Zpravidla se jedná o dlouhodobě neobsazená pracovní místa.