Hlavní obsah

Uprchlíci mají dostat více na dávkách, ministerstvo financí a odbory jsou proti

Humanitární dávka pro uprchlíky z válkou zmítané Ukrajiny by se měla od srpna zvýšit. Důvodem je to, že řadě z běženců skončí v září nárok na bezplatné nouzové ubytování například v rekreačních centrech, školicích zařízeních, ubytovnách a podobně. Za současných podmínek by pak neměli dost peněz na bydlení pro sebe a své rodiny.

Foto: Profimedia.cz

Městská ubytovna pro uprchlíky v Pardubicích, ilustrační foto

Článek

„Proto je nutné motivovat cizince s dočasnou ochranou, aby si hledali bydlení mimo nouzové ubytování, a to na trhu s bydlením,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v návrhu vládního nařízení, které je nyní v připomínkovém řízení.

Úřad chce k navýšení přistoupit formou započitatelných nákladů na bydlení, podle nichž se dávka vypočítává. Tyto náklady nyní činí pro děti do 18 let a uprchlíky, kteří jsou zde kratší dobu než 150 dnů 6000 korun měsíčně v bytech evidovaných ministerstvem a 4800 korun u neevidovaných bytů. U ostatních uprchlíků je to v evidovaných nemovitostech 3000, mimo ně pak 2400 korun. Hodnotí se přitom až pět společně žijících osob.

Ministerstvo navrhuje dvě varianty. Podle té první by se hodnotily maximálně tři osoby, přičemž by v evidovaných bytech byly započitatelné náklady 8000 a 5000 korun, mimo ně pak 6400 a 4000 Kč.

Ministerstvo podpoří školy s větším počtem žáků, ukrajinských uprchlíků

Věda a školy

Ve druhé variantě by se hodnotilo pět společně bydlících lidí, přičemž by byly částky stanoveny na 6000 a 4000 korun bez ohledu na to, zda se jedná o evidovanou, nebo neevidovanou nemovitost.

V první variantě by to státní rozpočet stálo ročně navíc 1,6 miliardy, ve druhém 1,4 miliardy korun. Ukončení nouzového bezplatného ubytování na druhou stranu sníží výdaje až o 1,92 miliardy korun ročně.

Protestují resort financí i odbory

Proti způsobu změny má námitky například ministerstvo financí. „Požadujeme vysvětlit, proč se navrhuje plošná úprava započitatelných nákladů na bydlení, jestliže nouzové ubytování využívá pouze část držitelů dočasné ochrany,“ uvedlo v připomínkovém řízení.

Nesouhlasí ani s navrženým snížením počtu společně posuzovaných osob na tři nebo s tím, že by se nerozlišovaly nemovitosti podle toho, zda jsou evidované jako ubytování pro uprchlíky, či nejsou.

Proti jsou i odbory. „Přestože záměr navýšit částky sám o sobě není problematický, v dostatečné míře nereflektuje velmi prekérní pozici nezranitelných, osamělých osob ve věku 50 až 65 let,“ uvedly s tím, že tato skupina uprchlíků válečného konfliktu na Ukrajině ještě neodchází do starobního důchodu a zároveň je pro ni problém sehnat si práci.

K řešení situace zranitelných lidí z řad uprchlíků by podle nich pomohlo více zapojit poradenství a rekvalifikace. „Avšak z důvodu vyvažování jsou tato pracoviště zpravidla enormně přetížená a nezvládají práci v takovém rozsahu, ve kterém by byla zapotřebí,“ konstatovaly.

Námitky mají i zaměstnavatelé. „Nastavení okruhu společně posuzovaných osob na tři osoby považujeme za příliš nízké,“ uvedla k první variantě Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Preferuje druhou variantu, ale s výhradami. „Navrhovaná částka 6000 korun pro zranitelné a 4000 pro ostatní cizince je příliš nízká na to, aby pomohla vyřešit jejich situaci v okamžiku, kdy skončí možnost bezplatného bydlení v nouzovém ubytování,“ dodala.

Uprchlíci v Česku pracují stále více, ale jejich nespokojenost roste

Domácí

Výběr článků

Načítám