Článek
„Podle závěrů analýzy cenový vývoj odpovídal situaci v oblasti produkce a prodeje másla v širším středoevropském regionu. Změny cen i obchodních přirážek byly značně individualizované a nevykazují známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců,“ konstatoval antimonopolní úřad ve své zprávě.
Ve výrobní části se úřad zaměřil na sedm největších producentů a dodavatelů másla ve spotřebitelském balení (SBM): Jaroměřická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Polabské mlékárny, Mlékárna Čejetičky, Lacrum Velké Meziříčí, Olma a Madeta.
Podle zjištění ÚOHS prodávaly mlékárny loni kilogram másla v první polovině roku za zhruba 150 až 175 korun, postupně cenu navýšily ke konci října na 210 až 240 korun, tedy zhruba o třetinu. V případě čtvrtkilogramové kostky másla je to tedy zvýšení z 37,50 až 43,80 koruny na 52,50 až 60 korun.
Proč je v Česku drahé máslo? Tady je přehled výmluv
Navýšení prodejních (velkoobchodních) cen bylo podle ÚOHS způsobené značným zvýšením výrobních nákladů, mezi které patřily: navýšení cen vstupních surovin pro výrobu SBM, vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany a pokles kurzu české koruny.
Velkým problémem byl zejména nedostatek mléčného tuku, který se týkal celoevropského trhu. „Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu i ze zahraničí za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů navýšení spotřebitelských cen,“ uvedl úřad.
U maloobchodníků se úřad zaměřil na obchodní řetězce Kaufland, Lidl, Billu, Penny Market, Albert, Globus, Tesco a Tesco Franchise Stores.
„Ačkoliv se maloobchodní ceny másla ve spotřebitelském balení navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech, naopak ve většině týdnů ze sledovaného období udržovaly obchodní řetězce přibližně stejnou přirážku (v rozmezí zpravidla 5 – 30 %) nebo ji snižovaly. Rovněž nebylo výjimkou snižování obchodní přirážky do záporných hodnot,“ konstatoval úřad.
Tlak od spotřebitelů nebyl
Obchodní řetězce podle jeho závěrů navyšovaly prodejní ceny především kvůli vyšším nákupním cenám od producentů/dodavatelů, přičemž úřad neevidoval takovou míru podobnosti, která by mohla ukazovat na uzavření kartelové dohody.
Na závěr dodal, že tlak na snížení cen nevyvolala ani poptávková strana, tedy spotřebitelé. Naopak i přes prudce rostoucí ceny másla poptávka zásadně neklesala, přičemž v období od září do prosince byly prodeje s výjimkou jediného měsíce meziročně vyšší.
Kdo vydělává na drahém másle? Nikdo, tvrdí mlékaři
