Článek
„Přicházejí k jednacímu stolu. Chtějí mluvit. Ale není o čem, pokud nám nezaplatí ročně hodně peněz,“ prohlásil Trump.
Dodal, že mu kvůli clům volalo přes 50 státníků. „A já jim říkám, že nebudeme mít obchodní deficity s jejich zemí. Nebudeme to dělat, protože deficit je pro mě ztráta,“ dodal.
Americký prezident minulý týden oznámil, že zavádí plošná cla na dovoz veškerého zboží do USA. Pro většinu zemí světa činí 10 procent, v některých případech je to ale výrazně více.
Pro státy Evropské unie například bude platit clo ve výši 20 procent, pro Čínu pak v součtu s dosud platnými cly 54 procent. Peking v reakci na to oznámil zavedení cel na dovoz ze Spojených států ve výši 34 procent.
Celní přestřelky výrazně ovlivňují akciové trhy po celém světě, které v pondělí třetí den v řadě výrazně ztrácely.
Evropa je zatím s oplácením zdrženlivá. Eurokomisař Maroš Šefčovič sice uvedl, že první část evropských protiopatření na americká cla začne platit 15. dubna a druhá o měsíc později. To se však týká odvety za předchozí tarify na dovoz hliníku a oceli do USA.
S reakcí na cla z minulého týdne zatím EU nepřišla a chce s Američany dál jednat. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová konstatovala, že EU nabídla USA nulová cla na průmyslové zboží, pokud zruší své tarify.
Unie zaujala vstřícný postoj i přesto, že má za sebou několik týdnů bezvýsledných jednání, která o odvrácení cel vedl s americkou administrativou Šefčovič.
Ministři zemí EU, kteří přijeli na pondělní jednání v Lucemburku, tvrdili, že není dobrý nápad už tak napjatou situaci ještě více eskalovat. „Nechceme ale eskalaci, nechceme obchodní válku s USA. Chceme více obchodu a více spolupráce se Spojenými státy,“ uvedl švédský ministr pro zahraniční obchod Benjamin Dousa.
Jednání o odstranění cel podporují i někteří čeští politici. Například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v neděli v České televizi řekl, že by Evropa měla s USA hledat cestu k dohodě o volném obchodu.
Její vznik by uvítal i Trumpův poradce, miliardář Elon Musk. Ten na současných turbulencích na trzích výrazně prodělává. Muskovo slovo je však v otázce cel v Bílém domě výrazně slabší než hlas jiného Trumpova poradce Petera Navarra, který je naopak silným podporovatelem tarifů. Trump i pod Navarrovým vlivem dlouhodobě vystupuje proti zmíněným dohodám o volném obchodu.
Zastavený TTIP, konec TPP
Trumpovi lidé navíc i přes víkend opakovali, že z cel nehodlají couvat. Sám prezident uvedl, že by mu partneři museli dát „fenomenální nabídku“, aby se s nimi o úpravě své politiky bavil.
„Výzvou pro Evropu je vypořádat se s predátorskou Amerikou ochotnou využívat zranitelnosti spojenců k vydírání,“ konstatoval pro The New York Times Mark Leonard, ředitel think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.
Evropa už má zkušenosti s tím, jak Trump k podobným dohodám o volném obchodu přistupuje. Americký prezident během svého prvního funkčního období de facto ukončil debatu o smlouvě, pro niž se vžila zkratka TTIP.
Dohoda, která měla odstranit překážky ve vzájemném obchodu a urychlit hospodářský růst, sice narážela už před Trumpovým nástupem - problémy s ní měly například Francie nebo Německo -, byl to ale Trump, kdo jednání zastavil. Následný pokus dojednat s jeho lidmi podobnou smlouvu už nikam nevedl.
Ještě rázněji Trump skoncoval s takzvaným Transpacifickým partnerstvím známým pod zkratkou TPP. Smlouvu v roce 2016 uzavřely USA, Kanada, Austrálie, Japonsko a dalších osm států ze Severní i Jižní Ameriky nebo Asie. Vznikla tak svého času vůbec největší zóna volného obchodu na světě.
Trump dohodu označil za potenciální katastrofu. Odstoupení od ní bylo jedním z jeho prvních ekonomických rozhodnutí po nástupu do úřadu v lednu 2017.
