Článek
Vyslaní pracovníci jsou zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU za účelem dočasného výkonu práce. Změny směrnice o pravidlech takového vysílání, především pokud jde o platové podmínky, na nichž trvala především Francie, ale ani po snahách dosavadních zemí o nalezení kompromisu neměly řadu měsíců podporu všech unijních států.
Z 24 na 18, a prakticky na 12 a případně dodatečných šest měsíců se tak zkrátila doba, po kterou se mají pravidla na vyslané zaměstnance vztahovat před tím, než se jich začnou plně týkat pracovní pravidla země, v níž působí. Na tři roky byla nakonec stanovena doba, kterou budou mít země na to, aby se po přijetí na nová pravidla připravily. Podle Thyssenové jde o vyvážený kompromis.
Breakthrough on modernisation of rules on #postedworkers is balanced & received broad support. Step forward for #SocialEurope pic.twitter.com/r9eDBAauqa
— Marianne Thyssen (@mariannethyssen) 23. října 2017
Komisařka Marianne Thyssenová oznamuje dosažení dohody.
Na noční tiskové konferenci po jednání také zástupce předsednického Estonska uvedl, že nová podoba pravidel se nebude vztahovat na silniční dopravu do chvíle, než začnou platit nyní prodiskutovávaná nová pravidla z takzvaného silničního balíčku. „To dává ministrům dopravy více času na diskusi o vyslaných řidičích,” podotkl estonský ministr práce Jevgenij Ossinovski.
Pro ČR a další země ze středu a východu EU, ale také třeba pro Portugalsko a Irsko byla otázka platů řidičů nákladní dopravy významná věc. „Státy jako Francie a Německo za námi přišly a navrhly kompromis. Na jejich poměry hodně ustoupily,” poznamenala po konci jednání česká ministryně práce.
Jednalo se dvanáct hodin
Překonat patovou situaci se povedlo po mnoha měsících až v pondělí po více než 12 hodinách jednání estonskému předsednictví, které v průběhu dne nabídlo podle diplomatů řadu podob možného kompromisu.
K definitivní podobě ale stejně měly některé státy výhrady, shoda tedy ani dnes nebyla absolutní. „Jsme s výsledkem spokojeni, máme velmi širokou podporu,” poznameanl na závěrečné tiskové konferenci Ossinovski. Podle agentury Reuters s výsledkem nesouhlasí Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Polsko. Irsko, Británie a Chorvatsko se také nakonec podpory zdržely.