Článek
Zvýšenou kriminalitu v Sasku v posledních letech dávají někteří tamní obyvatelé a politici do souvislosti se zrušením kontrol na hranicích po vstupu Česka a dalších nových členských států EU do unijního schengenského prostoru na konci roku 2007. Ve východoněmecké zemi mizí hlavně auta a barevné kovy.
Umělá DNA vypadá jako bezbarvý lak, kterým se mohou poznačit televize, počítače, šperky, kola nebo autodíly, a vidět je jen pod ultrafialovým světlem. „V ní se nacházejí mikročástice o velikosti 0,2 až 0,4 milimetru, na nichž je nanesen mikroskopicky malý individuální kód," vysvětlil policejní specialista Mario Steiner. Pomocí tohoto kódu je pak možné věci přiřadit k jejich řádnému vlastníkovi.
Jeden balíček této látky, který umožňuje označit až 70 předmětů, vyjde ovšem na 80 eur (asi 2000 korun). Saská policie přesto tento týden rozjela kampaň, která obyvatele a firmy v regionu seznamuje s přednostmi této bezpečnostní metody. Podobný program plánuje spustit i sousední Braniborsko, ležící u hranic s Polskem.
Kód odstranit jde, ale nevyplatí se to
Němečtí odborníci připouštějí, že lak s kódem lze odstranit. Vyžádalo by si to podle nich ale spoustu námahy a času, takže kradení takto chráněných věcí se prý nevyplatí.
Využití umělé DNA v boji proti krádežím předloni avizoval také největší železniční dopravce v Německu. Společnost Deutsche Bahn pomocí ní chtěla zamezit rozmáhajícímu se odcizování kolejnic a kabelů z tratí, které jí způsobovalo miliónové škody.