Článek
„Dohodli jsme se na politice flexibilního směnného kurzu,“ řekl Kruhlyk, který v bance řídí oddělení mezinárodních vztahů. „Přešli jsme od fixního, takzvaně řízeného kurzu, k flexibilnímu,“ dodal. Guvernér centrální banky Stepan Kubiv poté agentuře Reuters sdělil, že jeho instituce v příštích dnech žádné intervence na podporu kurzu měny neplánuje.
Ukrajinská centrální banka dosud udržovala řízený kurz v určitém denním rozpětí, ten ale musela podporovat nákladnými intervencemi. Politická krize, která o víkendu vyvrcholila svržením prezidenta Viktora Janukovyče, zvýšila tlak na kurz hřivny. Země trpí nedostatkem deviz a hrozí jí platební neschopnost.
Mezi Kyjevem, Evropskou unií a USA se nyní jedná o finanční pomoci zemi. Guvernér Kubiv dnes řekl, že Kyjev chce, aby program pomoci připravil Mezinárodní měnový fond. Kubiv rovněž uvedl, že nová vláda brzy vypracuje protikrizový program. Centrální banka podle něj dělá kroky k zastavení odlivu kapitálu ze země.
Měna bude oslabovat
„Je to záměrný krok centrální banky k oslabení měny. Devalvace je nevyhnutelná,“ řekl k přechodu na flexibilní kurz analytik Neil Shearing ze společnosti Capital Economics. „Kurz by se mohl chaoticky propadnout na 14–15 (hřiven za dolar) a následovat by mohla klasická krize na rozvíjejících se trzích,“ dodal.
Americká investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že devizové rezervy Ukrajiny klesly na 12 až 14 miliard dolarů. Na konci ledna měla centrální banka v rezervách 17,8 miliardy dolarů, což bylo nejméně od roku 2006.
Kyjev nedávno odhadl své potřeby zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů, tedy bezmála 700 miliard korun. Současně navrhl uspořádat mezinárodní dárcovskou konferenci.
Moskva v prosinci slíbila Kyjevu formou nákupu ukrajinských dluhopisů půjčku 15 miliard dolarů, ale poskytla jen první třímiliardovou splátku. Původně avizovaný další nákup dluhopisů za dvě miliardy dolarů po svržení Janukovyče nenásledoval.