Článek
Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi", v níž se země podle ní nachází.
Ukrajinská hřivna, která od začátku roku vůči dolaru oslabila o padesát procent, v úterý posílila k hranici 24,50 hřivny za dolar. V minulých týdnech stál dolar i přes třicet hřiven.
Nová úroková sazba vstoupí v platnost ve středu. Centrální banka letos přikročila ke zvýšení úroků již podruhé, loni je zvýšila celkem třikrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.
Rusko od zvýšení úroků couvlo
Když loni v prosinci přikročila k prudkému zvýšení úrokových sazeb na 17 procent ruská centrální banka, vyvolala tak paniku a rubl rekordně oslabil a dolar stál přes 80 rublů.
Na konci ledna pak ruská centrální banka překvapivě úroky snížila na 15 procent a v prohlášení uvedla, že riziko hospodářského útlumu je nyní podle jejího názoru větší než inflační hrozby. [celá zpráva] Rusko a Ukrajina přitom mají podobné problémy – vysokou inflaci a hospodářskou recesi.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil proti předchozímu kvartálu o 3,8 procenta, v meziročním srovnání se propadl dokonce o 15,2 procenta. Podle některých analytiků dělí Ukrajinu měsíce od bankrotu a musí spoléhat na mezinárodní pomoc. [celá zpráva]
V únoru uzavřela Ukrajina s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžnou dohodu o nové finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (430 miliard korun). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů.
