Článek
MMF uvedl, že dostupné informace ohledně ukrajinského dluhu podporují tvrzení Ruska, že vydané eurobondy jsou státní půjčkou. Nemělo by se tak s nimi zacházet jako s komerčním dluhem.
Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou majitelů dluhopisů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje jeho odpis ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti. Rusko však dohodu odmítlo s odůvodněním, že jeho dluh není komerční, a požaduje splacení celé hodnoty dluhopisů, jejichž splatnost je 20. prosince. MMF nyní postup Ruska potvrdil.
Dluhopisy vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 uprchl ze země. Ukrajina se nyní připravuje na to, že dluh nesplatí. Rozhodnutí MMF zvyšuje tlak na ukrajinskou vládu, aby začala jednat s Ruskem o restrukturalizaci tohoto dluhu.
Musí se dohodnout s Ruskem
MMF nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Tento měsíc však oznámil, že změní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.
Změna má pomoci hlavně Ukrajině v případě, že Rusku nesplatí dluh. Nicméně podmínky stanoví, že věřitelská země se bude snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat mrazivé vztahy s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu.
V listopadu ruský prezident Vladimir Putin Ukrajině nečekaně navrhl restrukturalizaci dluhu, která by spočívala v tom, že Kyjev bude mít na jeho splacení další tři roky.
Zaplatil by ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko za to ale požaduje západní garance. Ukrajina však na nabídku neodpověděla.
Ruský ministr financí Anton Siluanov na počátku tohoto měsíce prohlásil, že po termínu splatnosti, tedy po 20. prosinci, dostane Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, anebo přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.