Účtenkovku hraje půl miliónu Čechů, Slováci byli při spuštění loterie aktivnější

Účtenkovou loterii spustilo ministerstvo 1. října. O ceny se bude poprvé losovat ve středu 15. listopadu, a to z účtenek vystavených během října a zaregistrovaných do  půlnoci neděle 12. listopadu.

Losování proběhne ve středu před sedmou hodinou večerní. Rozdělí se přes 21 tisíc výher od miliónu korun přes osobní auto až po stokoruny.

Z dat zveřejněných na portálu finanční správy vyplývá, že za dané období bylo celkem evidováno v EET přes 300 miliónů účtenek. Hráči tedy do loterie přihlásili kolem tří procent z nich. Na jednoho hráče připadá v průměru 24 účtenek.

„Zájem o českou účtenkovou loterii byl v prvním měsíci jejího provozu nižší než na Slovensku během prvního měsíce provozu tamní účtenkové loterie na podzim roku 2013,” upozornil ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Na Slovensku probíhají slosování tamní obdoby účtenkové loterie se čtrnáctidenní periodou. Do prvního slosování, koncem září 2013, bylo registrováno 7,1 miliónu účtenek. Do druhého slosování, v polovině října 2013, pak bylo registrováno dalších 5,8 miliónu účtenek.

„Za první měsíc provozu účtenkové loterie na Slovensku tedy bylo zaregistrováno necelých třináct miliónů účtenek, což vzhledem k velikosti slovenské populace představuje přibližně 2,4 zaregistrované účtenky na obyvatele, tedy více než dvojnásobný počet, než je tomu v ČR,” uvedl ekonom.

Na Slovensku přitom zájem o účast v loterii v dalších měsících upadal a zlepšení výběru daní se nepodařilo prokázat.

„Účtenková loterie byla jako ohňostroj. Udělala dojem, oslovila zejména důchodce, ale reálný efekt nepřinesla. Dnes je to mrtvý pacient udržovaný při životě dotováním výher ze zisku státní loterijní společnosti,” řekl Novinkám analytik bratislavského institutu INESS Radovan Ďurana. „Skutečný přínos loterie k vyšší efektivitě výběru daní nebyl doteď analyticky vyhodnocen,” dodal.

Český ministr financí Ivan Pilný (ANO) si účtenkovou loterii, kterou prosadil jeho předchůdce ve funkci Andrej Babiš, pochvaluje. „Pohled na čísla hovoří jasně – účtenky nekončí v koši, lidé si je berou a obchodníci vystavují,” uvedl s tím, že to je základ úspěchu elektronické evidence tržeb, ke kterému však vedou dvě cesty.

„První z nich je cesta povinného odebírání účtenek ze zákona, stovek kontrolorů a represí, druhou je cesta pozitivní motivace. Jsem rád, že my jsme fungující EET dosáhli prostřednictvím cesty druhé, která je ve výsledku i mnohem levnější,“ dodal Pilný.

Opozice byla k zavedení loterie skeptická. Kritizovali ji například Starostové a nezávislí, podle kterých ministerstvo porušuje zákon tím, že kvůli účtenkové loterii zpracovává rodná čísla obchodníků, navíc prostřednictvím soukromé firmy, aniž k tomu má jejich souhlas. Starostové proto již dříve podali podnět k prošetření Úřadu pro ochranu osobních údajů a navrhli dočasné pozastavení loterie.

Ke kritice se přidává i šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Ačkoli samotné zavádění EET s řadou připomínek asociace podpořila, loterii za potřebnou nepovažuje.

„Jedná se o nástroj, který nebude mít, podobně jako na Slovensku, dlouhodobě velký účinek, lidé rychle zjistí, že pravděpodobnost výhry není velká a počet hráčů se bude snižovat. Čísla u našich sousedů hovoří jasně, přínos pro výběr DPH je na Slovensku pod rozlišovací schopnost,” řekl Novinkám Havlíček.

„Navíc se jedná o nástroj, který v českém prostředí spíše rozděluje, řada firem to považuje za další přehození aktivity státu na někoho jiného, v tomto případě na spotřebitele, a ještě je k tomu stát motivuje. U EET je naopak třeba tlumit vášně, vysvětlovat, že to je běžný nástroj, který by měl v určité době šetřit čas i peníze,” dodal.

Konečně se mu nelíbí ani to, že se zavedla Účtenkovka měsíc před volbami. Podle něj nejde o levnou záležitost a s ohledem na to, že bylo téměř jisté, že se EET bude po volbách upravovat, se to mělo nechat až na další vládu.