Účet za konec uhlí: v plzeňské teplárně to spočítali na sedm miliard

Půjde o největší investici v historii společnosti, v níž má majoritní podíl radnice, pětatřicet procent pak drží skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského. „Nutí nás k tomu především zákaz spalování uhlí v teplárenství od roku 2030 a současně razantní růst nákladů na emisní povolenky. Opomenout nemohu ani ekologické důvody,“ sdělil generální ředitel teplárny Václav Pašek. A dodal: „Stavět se bude za provozu, hotovo musí být do roku 2029.“

Komplexní dekarbonizaci umožní instalace dvou paroplynových turbín o výkonu šedesát megawattů. „Máme již obě vysoutěžené a uzavřenou smlouvu s vítězem veřejné soutěže, společností Siemensem. Zaplatíme za ně přibližně 1,2 miliardy korun,“ uvedl Pašek.

Další peníze bude stát příslušná infrastruktura. První paroplynový cyklus vyroste v teplárně na Doubravce. Turbína bude umístěna v samostatné nové budově, pro další příslušenství, jako je rozvodna a potrubí, se využijí stávající objekty. Druhé soustrojí má stát v areálu Škodovky na „zelené louce“, konkrétně na bývalém šrotišti u komplexu Energetika. „Po jeho dostavbě se tamní starý zdroj zlikviduje,“ podotkl Pašek.

Obě stavby mají odstartovat zároveň, a to už příští rok. Sedmimiliardový odhad celkových nákladů vychází z rozpočtu autorizovaných projektantů, konkrétní čísla ukážou až výsledky právě probíhajícího tendru. „Koncem roku jsme od ministerstva životního prostředí obdrželi rozhodnutí o přidělení dotace na oba zdroje ve výši 3,2 miliardy korun. Jde o peníze z Modernizačního fondu Evropské unie,“ konstatoval ředitel. „K tomu přidáme vlastní zdroje a externí financování,“ doplnil Pašek.

Plzeňská teplárenská na projekt už několik let šetří. Letos po dohodě s městem i s EPH vůbec poprvé nevyplatí dividendu ze zisku, která se v minulých letech pohybovala mezi dvěma až třemi sty miliony korun.

Náklady by se měly společnosti vrátit během deseti let bez radikálního zdražování. „Po posledním jednání představenstva počítáme dle aktuálních předpokladů s meziročními nárůsty ceny tepla jen kolem inflace,“ přislíbil Pašek.

Podíl uhlí spalovaného v teplárně klesá již řadu let. Před deseti lety to bylo v doubraveckém areálu přes 666 tisíc tun, v roce 2023 už jen 260 tisíc. A zároveň se snižují emise, třeba produkce oxidu siřičitého v teplárně klesla z 5361 tun v roce 1997 na 424 tun v roce 2023. Po sametové revoluci vyletělo vysokým doubraveckým komínem přes patnáct set tun tuhých znečišťujících látek za rok, předloni ty bylo pouhých třiadvacet tun.

Za uvedenými čísly stojí dosavadní investice do kotlů na spalování biomasy - loni firma spálila rekordních bezmála čtyři sta tisíc tun dřevní štěpky. Velkou trefou byla také investice do spalovny v Chotíkově. Letos se v ní má proměnit v teplo a elektřinu 120 tisíc tun odpadu.