Účet pět let po brexitu: Ekonomika oslabila, export ochabl, migrace se zdvojnásobila

S brexitem přijde nový věk britské suverenity, tvrdý zásah proti migraci a 350 milionů liber týdně (přes 10,5 miliardy Kč), které by mohly být odkloněny z EU zpět do Národní zdravotní služby (NHS), připomněl The Independent hlavní sliby zastánců odchodu z Unie.

Po pěti letech nezávislosti na Bruselu ale přichází vystřízlivění, což dokazuje i říjnový průzkum výzkumné společnosti YouGov. Z něj vychází, že bezmála šest z deseti Britů si myslí, že brexit dopadl docela nebo velmi špatně, přičemž jen 12 procent věří, že proběhl dobře.

Expert na mezinárodní obchod David Henig to vidí jasně: „Spojené království má nyní významné obchodní bariéry vůči svým sousedům. Je to něco, s čím budeme muset žít. Nemáme možnost na to zapomenout. Vždy budou problémy,“ řekl deníku The Independent.

„Odchod Spojeného království z EU měl nepochybně některé negativní dopady na ekonomiku, zejména prostřednictvím snížení obchodu, výpadků v obchodních investicích a narušení trhů práce,“ přiznal pro stejný deník ekonom Julian Jessop, který byl sám v otázce brexitu optimistou.

I když to je už půl dekády od odchodu Británie z EU, země stále není s Bruselem finančně vyrovnána. Odhady britského ministerstva financí ukazují, že náklady na vyrovnání Británie s EU činí celkem 30,2 miliardy liber (přes 915 miliard Kč). Začátkem loňského roku už byla většina tohoto vyrovnání uhrazena, Britové ale stále musí do EU poslat přibližně 6,4 miliardy liber (téměř 194 miliard Kč).

Ještě vyšší náklady ovšem představují ztráty z hlediska růstu hrubého domácího produktu (HDP) a obchodu. To se ukázalo už v covidovém roce 2020, kdy i vlivem začínajícího brexitu utrpěla britská ekonomika ve srovnání se všemi ostatními zeměmi G7 největší zásah, když za celý rok klesla o 10,3 procenta.

Podle Jessopa je britská ekonomika nyní asi o jedno procento menší, než by byla v případě setrvání v EU. Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost pak ve svých nejnovějších prognózách odhadl, že obchod Spojeného království bude v důsledku brexitu v dlouhodobém horizontu nižší o 15 procent.

Nedávná studie Centra pro ekonomickou výkonnost na London School of Economics zjistila, že vývoz zboží ze Spojeného království klesl jen v roce 2022 v důsledku brexitu o 27 miliard liber (přes 809 miliard Kč). Podle spoluautora studie Thomase Sampsona byl sice zásah do obchodu menší, než se čekalo, katastrofálně ale dopadl hlavně pro malé vývozce.

To dokazuje další závěr studie: kvůli obchodním pravidlům brexitu přestalo do EU vyvážet až 16 400 podniků neboli 14 procent britských vývozců.

Mezi nejhůře zasažená obchodní odvětví patří potravinářství, zemědělství a rybolov. U posledního jmenovaného sektoru došlo s brexitem dokonce k propadu exportu o 26 procent. Ve srovnání s rokem 2019 se vývoz mořských ryb v roce 2023 snížil o 118 tisíc tun na 336 tisíc tun ročně.

Snad nejznámější z argumentů zastánců brexitu byl, že Británie posílá do EU 350 milionů liber týdně, které by místo toho mohly být vynaloženy na Národní zdravotní službu. Ročně by taková úspora činila přibližně 18,2 miliardy liber (téměř 549 miliard Kč).

Rozpočet NHS se ale ve fiskálních letech 2020/21 a 2021/22 téměř nezvýšil, nepočítá-li se nouzové financování v důsledku koronavirové pandemie v tomto období.

Od fiskálního roku 2022/23 už základní rozpočet NHS poskočil z 162,3 na 185,4 miliardy liber, stále to ale bylo méně než rozpočet rok předtím, který ještě zahrnoval covidové výdaje.

Podle The Independent je vzhledem k překrývání pandemie covidu-19 a brexitu velmi obtížné říci, zda peníze ušetřené odchodem z EU byly vynaloženy právě na NHS.

Jedním z hlavních bodů kampaně orodující za odtržení od Bruselu bylo, že to omezí čistou migraci. Opak se ale stal pravdou.

Ačkoliv Británie opustila EU v roce 2020, volný pohyb platil až do ledna 2021. A od té doby čistá migrace a imigrace prudce vzrostly. Od června 2021 do června 2024 vstoupilo do Spojeného království nejméně 3,6 milionu přistěhovalců, přičemž čistá migrace (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých) dosáhla 2,3 milionu. V polovině loňského roku tak byla více než dvojnásobná oproti průměru před brexitem, uvádí The Independent s odkazem na data britského statistického úřadu.

Navíc došlo k další proměně. Zatímco mezi lety 2012 a 2018 tvořili většinu čisté migrace do Spojeného království státní příslušníci EU, tak od roku 2019 je čistá migrace tvořena převážně lidmi ze zemí mimo EU. Od roku 2021, kdy brexit vstoupil v platnost, je pak čistá migrace občanů EU záporná, tedy Spojené království opustilo více občanů EU, než kolik se jich do země přistěhovalo.

Brexit cílil na to, že se omezí migrace z EU. K tomu sice došlo, zároveň se ale nafoukla širší migrace. Britové se tak sice zbavili Poláků, Čechů či Rumunů, jejich místo ale zaujali přistěhovalci z jiných, často méně rozvinutých částí světa.