Článek
Počet žen žijících single se v této věkové kategorii zvýšil sedminásobně (na 8,5 procenta), u mužů čtyřnásobně (na 12 procent). Uvádí to rodinná statistika Českého statistického úřadu (ČSÚ), kterou ve středu představila analytička Iva Kohoutová.
Vývoj podílu mladých ve věku 25-29 let a 35-39 let, kteří žijí u rodičů. Modrou barvou jsou muži, červenou ženy. Přerušovanou čárou 25-29 let, plnou čárou 35-39 let.
Přibývá také sňatků s větším věkovým rozdílem snoubenců i těch, kde je starší nevěsta než ženich. Roste také podíl manželství, kde má muž nižší vzdělání než jeho žena.
Podle experta ČSÚ Ondřeje Nývlta se česká společnost po listopadové revoluci výrazně proměnila, odrážejí to právě změny v rodině.
"Dochází k tomu, co v západních společnostech bylo už v 60. letech. Sílí individualizace," podotkl Nývlt.
Opožděný odchod z domova podle něj souvisí se třemi faktory. Zvyšuje se podíl těch, co studují na vysokých školách. Vzdělávací proces se tak prodlužuje. Změnily se také hodnoty ve společnosti, takže mezi generacemi potomků a rodičů nepanují radikální střety a rozpory. Roli hrají i finance. Samostatné bydlení je drahé, mladí raději utratí peníze za cestování či koníčky, dodal Nývlt.
Podle Kohoutové se podíl těch, co neopouštějí rodinné hnízdo, zvedá ve většině evropských států. Česko patří mezi čtyři země, kde je nárůst nejvýraznější. Podobná situace je v Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.
Nejčastější rodina se dvěma dětmi
„Základním demografickým znakem české společnosti se stává odkládání narození prvního dítěte, což je doprovázeno vyšší preferencí alternativních forem soužití,“ zdůrazňuje Nývlt.
V letech 2009–2013 žilo v průměru 77,1 procenta žen ve věku 35–39 let v partnerské domácnosti a podíl nesezdaných soužití činil pouze 13,1 procenta. Naopak ve věkové skupině 20–24 let žilo v partnerské domácnosti pouze 19,5 procent žen, z toho 69,1 procent v nesezdaném soužití.
Podle experta však lze tvrdit, že se jedná pouze o mezistupeň před vstupem do partnerské domácnosti.
"Dochází k odkládání zakládání rodiny, ne k odmítání rodinného života. Přetrvává model rodiny se dvěma dětmi," upřesnila Kohoutová.
Rozvodovost stoupá
Negativním jevem porevolučního vývoje české společnosti se stala rostoucí úroveň rozvodovosti, která se promítla do zvyšujícího se počtu dětí vyrůstajících jen s jedním rodičem. Tento trend se v roce 2008 zastavil.
V roce 2013 vyrůstalo v neúplné rodině 13,4 procent dětí do 15 let.
„Podíl dětí žijících s jedním rodičem je u nás nižší než je průměr za celou Evropskou unii, ve srovnání s jednotlivými evropskými zeměmi dosahuje Česká republika obdobných hodnot jako Německo nebo Španělsko,“ dodala analytička.